Diana Marchibroda a její knírač ztuhli na místě, když zvíře loni v květnu vystoupilo z lesa. Marchibroda po celé čtyři vteřiny sledovala, jak velká, elegantní kočka vysoká asi dva metry s dlouhým stočeným ocasem překračuje silnici Skyline Drive poblíž Gavel Springs Gap necelých sto metrů před nimi. Marchibroda ani její psí společník na túře ani nepípli, a jakmile kočka spatřila své užaslé diváky, rychle a tiše se odplazila zpět do lesa.
„Viděla jsem pumu, a tak to prostě je,“ řekla Marchibroda, šedesátiletá zubařka žijící v Aftonu ve Virginii. „Bylo to skvělé, pravděpodobně jeden z nejzajímavějších zážitků v mém životě, a cítím se velmi šťastná.“
Marchibrodě stále bušilo srdce, a tak vyhledala rangera poblíž kempu Mathews Arm, aby mu oznámila, čeho byla právě svědkem. Zkušená turistka, která žije ve Virginii od 70. let 20. století a je hluboce obeznámena s divokou přírodou této oblasti, si je jistá tím, co viděla. Ostatní, včetně strážce parku, s nímž se toho dne setkala, a odborníků na divokou přírodu, které po pozorování oslovila, jsou skeptičtí.
„Měli svůj názor a nic ho nemohlo změnit. I přes všechna ta četná pozorování se stále zakopávali, a to bylo dost frustrující,“ řekla o úřednících z agentur, jako je U.S. Fish & Wildlife Resource. „Zpočátku nechtěli připustit, že jsem ho viděla, a nazývali ho UFO – neidentifikovaným chlupatým objektem. To mě opravdu urazilo.“
Pumy se dříve potulovaly po celé Severní Americe a jejich domovem byla pohoří, lesy a říční koridory od pobřeží k pobřeží. Evropská kolonizace však kočky v podstatě vyhnala z přibližně dvou třetin jejich životního prostředí v USA, a je to už více než 100 let, co se vyskytují ve státech středozápadu nebo východu.
Po celá desetiletí byla šance narazit na některou z těchto velkých koček ve východním státě mizivá až nulová a k velké nelibosti obyvatel, jako je Marchibroda, kteří hlásili jejich pozorování, americký úřad pro ochranu přírody (U.S. Fish and Wildlife Service loni vyřadil východní poddruhy pum ze seznamu ohrožených druhů a prohlásil je za vyhynulé.
Nedávná odborníky potvrzená pozorování – která zahrnovala fotografie, videa a DNA – v Tennessee však podporují teorii, že pumy, jejichž populace na západě se stále rozšiřují, se pomalu vracejí i na tuto stranu země. Biologové a odborníci na divokou přírodu předpokládají, že se pumy během příštích 25 až 50 let znovu usadí ve státech, jako je Kentucky, Tennessee a Virginie.
Ohrožené nebo vyhynulé?
„První, co mě napadlo, bylo: ‚Musím tu věc honit,'“ řekl Marchibroda. „A pak mě napadla druhá myšlenka: ‚Ne, možná ne.'“
Marchibroda si nedělala iluze, že by mohla pumu, kterou viděla na své túře, chytit nebo s ní jakkoli komunikovat. Byla však obeznámena s nedávným rozhodnutím amerického úřadu U.S. Fish & Wildlife Resource prohlásit pumu východní za vyhynulou (a znepokojilo ji to) a věděla, že pokud nebude schopna předložit nějaký fyzický důkaz, například fotografii, těžko přesvědčí jakéhokoli odborníka na divokou přírodu o tom, co viděla.
„To zvíře bylo prohlášeno za vyhynulé, a to je prostě škoda,“ řekla. „A to se děje, aniž by, pokud vím, existoval nějaký skutečný důkaz. Jak věděli, že to není lev východní? To nevědí, oni ta zvířata geneticky netestují.“
Jednou z jejích největších obav v souvislosti s nedávným vyhlášením vyhubení je to, že všechny kočky v oblasti (ať už západní migranti nebo jiné) a jejich stanoviště by nebyly chráněny. Podle výzkumné pracovnice Minnesotské univerzity a odbornice na divokou přírodu Dr. Michelle LaRueové je to však trochu složitější.
„Východní pumy nejsou geneticky odlišným druhem. Pokud by z nějakého důvodu byly na východě znovuobjeveny pumy, které nebyly migranty ze západu, je status ochrany na státu, ve kterém se nachází,“ řekla LaRueová. „Je však celkem dobře přijímáno, že v současné době na východě žádné pumy nežijí.“
Jednou z jejích největších obav v souvislosti s nedávným vyhlášením vyhynutí je, že by případné kočky v oblasti (ať už migrující ze západu nebo jiné) a jejich stanoviště nebyly chráněny.
Stejně jako řada dalších lidí v její komunitě – lovec, který zachytil konec ocasu kočky na své jelení kameře, a presbyteriánský pastor v Batesville, jehož soused viděl jednu pít z rybníka, abychom jmenovali alespoň několik z nich – Marchibroda ví, že viděla pumu, a chce, aby státní a národní agentury pro ochranu přírody brali tato pozorování vážně. Těch příběhů je „příliš mnoho“ na to, aby mohla uvěřit, že kočky vyhynuly.
„Jsou to věrohodní lidé,“ řekla. „Nejsou to jen povídačky.“
Z pohledu biologie volně žijících živočichů však bude potřeba víc než jen vyprávění – bez ohledu na to, jak přesvědčivé může být – k určení, zda tyto kočky existují a odkud přicházejí.
Jste na kameře
Přes všeobecně rozšířené přesvědčení vědecké komunity, že východní pumy už dávno vymizely a všechny kočky, které byly v těchto dnech spatřeny, jak se potulují po regionu, musely podniknout dlouhou cestu ze středozápadních států, jako je Jižní Dakota, jsou někteří obyvatelé Apalačského poloostrova stále přesvědčeni, že kočky tuto oblast ve skutečnosti nikdy neopustily.
V listopadu loňského roku se obrovská kočka s dlouhým ocasem zatoulala před kameru na jeleny obyvatele Tennessee Austina Burtona na jeho rodinné farmě v Humphreys County. Sdružení Tennessee Wildlife Resource Association (TWRA) potvrdilo, že kočka, která čenichala na zemi a v nízko visící větvi stromu, než se s otevřenou tlamou podívala přímo do kamery, byla ve skutečnosti puma. Zprávu převzaly zpravodajské kanály a video se stalo virálním a je snadné pochopit proč – podle regionálního manažera TWRA Alana Petersona bylo toto video teprve druhým potvrzeným pozorováním pumy v Tennessee za více než 100 let.
„Po celá léta dostávali všichni v každé státní agentuře pro ochranu přírody zprávy o pozorování, ale nikdy jsme v Tennessee neměli nic, co bychom mohli skutečně ověřit jako pumu,“ řekl Peterson.
Video se objevilo jen několik týdnů po vůbec prvním pozorování potvrzeném úřadem TWRA od jeho založení v roce 1974, kdy kamera na stezce v okrese Obion vyfotila něco, co biologové považovali za mladého samce pumy.
Fotografie se obtížně potvrzují, řekl Peterson – proces zahrnuje vyslání odborníků na divokou přírodu na přesné místo, kde byla kočka údajně spatřena, aby pořídili další fotografii, aby ji porovnali s původní a ověřili místo. Poté se musí ujistit, že snímek nebyl nijak upraven, protože podle Petersona mu ohromující množství lidí – jak dezinformovaných nadšenců do divoké přírody, tak podvodníků, kteří mají příliš mnoho času a přístup k Photoshopu – posílá záběry pum, které byly zjevně buď upraveny, nebo pořízeny ve státě na západě.
„TWRA má svou kolektivní hlavu v kloace už velmi dlouho, když popírá tato pozorování a zprávy,“ stojí v komentáři k článku o videozáznamu z prosince 2015. „Proč tomu nyní věří? Je to změna jejich režimu ? Aha, možná někteří líní havíři konečně odešli do důchodu.“
Jiný komentátor spekuluje, že agentura možná záměrně bagatelizuje minulá pozorování, „protože vedou k novým výdajům na studium a zaměstnance.“
Peterson uvedl, že chápe vzrušení z představy, že zkříží cestu pumě, ale téměř všechny fotografie a videa, která dostává, nejsou tím, čím se zdají být.
„Je mnoho případů, kdy se nás někdo snaží zmást, nebo si zahrává s kamarádem, a ten nám to pošle v domnění, že je to skutečné,“ řekl. „Většinou můžeme najít původní fotku na internetu, kde byla pořízena na západě nebo kdekoli jinde. Musí to být dobrá, jasná fotka a my dostáváme různé rozmazané věci, které by mohly být rys, mohly by být žlutá laboratoř, ale je to tak daleko nebo tak rozmazané, že to nedokážeme říct.“
Tato pozorování byla tedy potvrzena a v Tennessee se skutečně potuluje nejméně jedna puma.
„No, pak víme, že tam puma je,“ řekl Peterson jednoduše. „Nepodnikáme žádné kroky, abychom ji přemístili nebo zabili. Víme, že je tam přinejmenším jedna, a pokud dostaneme hlášení o pumě, která způsobuje škody, pak je tu možnost, že to budeme muset vyšetřit. Nemáme žádné záměry, ale když se objeví, tak se objeví.“
Kočky napříč zemí
Když doktorka Michelle LaRueová začala v roce 2005 studovat postgraduální studium, ve státě Nebraska pumy prakticky nebyly. Nyní komise Nebraska Game and Parks Commission odhaduje, že populace dosáhla nejméně několika desítek jedinců.
„To, co jsem se rozhodla udělat, bylo zjistit stabilitu stanovišť a rozptylové koridory na středozápadě,“ řekla LaRue, odborná asistentka na katedře věd o zemi na Minnesotské univerzitě, která se zabývá studiem pum. „Asi 15 let se na středozápadě objevovaly hrstky potvrzených případů. Každý rok se jich tu a tam pár objevilo.“
Po celá desetiletí obývali výhradně západní státy, ale podle LaRuea se situace zhruba před 50 lety začala měnit díky určitým změnám v pravidlech lovu: lvi byli převedeni z kategorie lovců s odměnou do kategorie lovných druhů zvěře obhospodařovaných státy.
„Takový způsob hospodaření umožnil obnovení populace, a právě to podle nás podporuje jejich rozptyl. Populacím se na západě daří natolik dobře, že když mladí samci dostatečně zestárnou, nemají kam jít,“ řekla. „Všechna teritoria jsou v podstatě obsazena, takže musí jít někam jinam, a někde jinde je shodou okolností Středozápad.“
V roce 2012 LaRue a její kolega Dr. Clay Nielsen publikovali v časopise Journal of Wildlife Management článek, ve kterém analyzovali 178 potvrzených pozorování v letech 1990 až 2008 ve státech Středozápadu a Východu a v části Kanady. Údaje, které v průběhu let shromáždili, naznačují, že pumy postupně pronikají na východ, a potvrdili teorii, že mladí samci cestují dál a rychleji než samice, takže proces znovuosídlování je postupný.
Podle LaRueové a jejího výzkumu se pumy rekolonizují metodou stepping stone dispersal, což v podstatě znamená, že začnou cestovat, najdou si vhodné prostředí, kde se na chvíli usadí, a pak se přesunou do další oblasti s vhodným prostředím – a budou to dělat stovky, dokonce až tisíce kilometrů. Je to postupný proces a zejména v prvních letech repopulace se při jakémkoli pozorování jedná s největší pravděpodobností o samce.
„Opravdu jsme se zaměřili na samce, protože je zřejmé, že nemohou zajistit populaci pouze samci,“ řekl LaRue. „Je třeba, aby se objevily samice. Ale u pum je to tak, že samice necestují tak daleko nebo tak často, a když se rozptýlí, tak nechodí moc daleko nebo moc dobře.“
Samice pum vychovávají vrhy koťat až do věku asi 20 měsíců, vysvětlil LaRue, a pak jsou mladé kočky „tak trochu vyhozeny a ponechány samy sobě“. Zejména samci jsou nuceni se rozptýlit mimo rodinu, částečně proto, aby se vyhnuli příbuzenskému křížení, a částečně proto, že samci pum jsou teritoriální a nesnesou ve svém panství žádné jiné samce.
„Teritoria samců pum jsou dost velká, a proto se musí rozptýlit dál než samice,“ řekl LaRue. „Když je samice dostatečně velká, nemusí chodit daleko, protože ji nikdo nekopne do zadku, aby se dostala daleko.“
Pumy, které se toulají daleko od svých původních domovů na Západě, přirozeně hledají tři věci: životní prostředí, potravu a partnery. Středozápad může nabídnout dvě z těchto tří možností, ale samci nemají příliš štěstí, aby oblast znovu osídlili sami. Samice se postupně dostaly do států jako Nebraska, Jižní Dakota, Arkansas a Missouri, ale podle LaRuea se ukazuje, že středozápad „z velké části není skvělým prostředím“. Není tedy bezdůvodné předpokládat, že budou pokračovat dál a nakonec skončí ve státech poblíž a na východním pobřeží, kde bujná pohoří jako Blue Ridge a Smokies nabízejí kočkám prvotřídní prostředí a potravu (především jeleny). Ale i když se nová populace začne rozrůstat, pravděpodobnost, že se s nimi setkáme, bude podle LaRuea stále mizivá.
„Dávají přednost stanovištím, kam je pro lidi obtížné se dostat,“ řekl LaRue. „Mají rádi členitý terén s lesním porostem. Vzhledem k tomu, jak loví, se musí v podstatě umět skrývat a plížit se za kořistí. Pobyt v obytné čtvrti pumě nijak neprospívá.“
Ztratí tedy nová populace pum platnost prohlášení amerického Úřadu pro ochranu ryb a volně žijících živočichů o jejich vyhynutí? To možná záleží na tom, koho se zeptáte, ale LaRue, který studuje pumy už více než deset let, není přesvědčen, že se východní pumy někdy lišily od západního poddruhu. Její názory představují další zvrat v ekologickém sporu.
„V loňském roce prohlásil americký rybářský & úřad pro ochranu přírody východní pumu za vyhynulou,“ říká LaRue. „Opravdu nevím proč, protože si myslím, že nikdy neexistovala.“
Podle ní jsou severoamerické pumy – včetně floridského pantera, který je podle ní chráněn, protože „jsou považovány za samostatný populační segment prostřednictvím zákona o ohrožených druzích“ – v podstatě všechny stejné, bez dostatečných genetických rozdílů, které by ospravedlňovaly rozlišování západního a východního poddruhu.
„Jsem toho názoru, že mezi východními kočkami a tím, co existuje nyní, skutečně nikdy nebyl velký rozdíl,“ řekla. „Myslím, že je to všechno stejné.“
A v tomto přesvědčení není sama. Stejného názoru je i okresní biolog pro volně žijící živočichy virginského ministerstva myslivosti a vnitrozemského rybolovu David Kocka.
„Nejsem mammalog, takže se nebudu snažit hrát jejich roli, ale myslím si, že jsou všechny stejné,“ řekl Kocka a dodal, že rozlišování poddruhů se nemusí vždy vyplatit. „Existuje nejméně 10 různých poddruhů jelenů běloocasých a v celkovém schématu věcí to nehraje žádnou roli.“
Výhled do budoucna
Co by nová populace pum znamenala pro obyvatele v okolí, zásadní je osvěta.
„Velikost území, které potřebují pro svůj domovský okrsek, druhy jejich potravy, jejich chování – tím vším je opravdu důležité se vyzbrojit, abychom měli tyto informace,“ řekl LaRue a dodal, že s touto osvětou přichází i vyvracení mýtů. „Nejdou po psech a kočkách ani po lidech. Dávají přednost jelenům.“
LaRueová jako první přiznává, že by ráda viděla pumu ve volné přírodě, a ze všech lidí chápe jejich fascinaci. Ale je také realistka.
„Pravděpodobnost, že nějakou uvidíme, je neuvěřitelně vzácná, natož abychom s ní přišli do styku,“ říká. „Mám přátele ve Wyomingu a Montaně, kde se pumy vždycky vyskytovaly. Pořád chodí na túry do Skalistých hor a lidé je přesto moc často nevidí.“
Experti v Tennessee přesně nevědí, kolik pum se v oblasti potuluje, ale jedno vědí jistě: minimálně jedna z nich je samice.
Kocka, který předpovídá, že bude v důchodu dlouho předtím, než pumy ve Virginii založí populaci, řekl, že „to všechno změní.“
„Bude tu dynamika, o které lidé nemají představu,“ řekl. „Budeme se potýkat s mnoha stejnými věcmi, které se týkají medvědů ve Virginii. Spousta lidí neví, že tu jsou, dokud se neobjeví a nezačnou se krmit na jejich krmítkách, a pak najednou přijde otázka: „Co s těmi medvědy uděláte?“
Představuje si telefonáty rodičů, kteří se bojí poslat děti na autobusovou zastávku, když vědí, že v okruhu několika kilometrů je puma.
„Tak je nedělejte jako ovce,“ řekl se smíchem. „Ale opravdu to jednou změní pohled lidí.“
Šťastná to dáma
Experti v Tennessee nevědí přesně, kolik pum se v oblasti potuluje, ale jedno vědí jistě: minimálně jedna z nich je samice. Loni v listopadu nahlásil lovec s lukem úřadu TWRA, že v okrese Carroll zastřelil pumu. (Zastřelení pumy je v Tennessee nezákonné, vzhledem k tomu, že pro toto zvíře není stanovena lovecká sezóna ani sezóna odchytu, ale Alan Peterson řekl, že lovec nevěřil, že zvíře smrtelně zranil, a případ byl předán okresnímu státnímu zastupitelství, aby rozhodlo, zda bude lovec obviněn, či nikoli)
Vzorky krve ze šípu odhalily, že kočka pochází z Jižní Dakoty – a že to byla samice. Což by mohl být docela velký problém, protože až dosud se při potvrzených pozorováních na východě jednalo o kočky samčího pohlaví.
„Na následných fotografiích pum, které jsme získali, nebylo vidět žádné zranění ani nic jiného,“ řekl Peterson. „Takže předpokládáme, že jde přinejmenším o dvě různá zvířata, jedno, které bylo zasaženo šípem, a druhé, které zasaženo nebylo.“
Není žádná záruka, že pumy putující z Jižní Dakoty zůstanou v okolí nebo že samice v Tennessee bude mít koťata. Ale tyto kočky jsou v hledáčku odborníků a TWRA dokonce zřídila Výbor pro reakci na pumy, který odpovídá na dotazy a třídí nahlášená pozorování – podle Petersona očekává jejich příliv v pozdějších měsících roku.
„Předpokládám, že pokud tady ještě budou, během sezóny jelenů budeme mít více záběrů ze stopovacích kamer,“ řekl. „Pak se pokusíme zjistit, o jaký druh se jedná, a získáme další důkazy.“