Po vydání první fáze zprávy DestinationNEXT jsme se sešli s Anitou Mendirattou, jednou z nejuznávanějších globálních strategických poradkyň v oblasti ekonomického rozvoje cestovního ruchu, abychom se dozvěděli její názor na výsledky a důsledky pro toto odvětví.
Jak se vyvíjí role DMO, musí se vyvíjet i její obchodní model. Jak důležité je podle vás, aby DMO více spolupracovaly se soukromým sektorem a vytvářely partnerství veřejného a soukromého sektoru při marketingu a řízení destinace?“
V každé ekonomice cestovního ruchu přirozeně existují dvě mocné síly: veřejný sektor a soukromý sektor. Tyto dvě síly mají schopnost dosáhnout velikosti.
Veřejný sektor, tedy vláda, působí jako tvůrce základní identity, politiky a odkazu národa. S jasným mandátem národního růstu a rozvoje se úsilí a energie úředníků a institucí snaží o pokrok společnosti, hospodářství a životního prostředí pro blaho všech lidí – současných i budoucích. Úspěch je obecně definován kvalitativně. Návrh je vším.
Soukromý sektor, vlastně podnikatelská komunita, sdílí touhu po budoucím růstu a rozvoji národa, avšak s jiným souborem cílů, měřítek, očekávání a konečné odpovědnosti. S pevnými podnikatelskými plány, cíli, rozdělením investic, odpovědností a cílovými výnosy je úspěch obvykle definován kvantitativně. Dodávka je vším.
Prostřednictvím toho všeho pracují „zainteresované strany“ – lidé a subjekty, které jsou všechny spojeny s odvětvím prostřednictvím svého spojení se zážitky cestovatelů, i když technicky nejsou oddělením nebo podnikem cestovního ruchu.
Pracují-li odděleně, což je nejčastější případ, je každý z nich schopen mobilizovat své příslušné zdroje k individuálnímu naplnění cíle.
Většinou jsou však tyto síly v opozici. Rozdílné priority, časové plány a postupy vedou k rozdílným názorům, které způsobují, že se volí různé cesty. Výsledný efekt: nedostatečné využití rozhodujících zdrojů, nedocenění příslušných příspěvků k rozvoji odvětví a nedostatečné využití potenciálu destinace.
Při synergické spolupráci se zúčastněnými stranami v rámci řetězce zkušeností z cestovního ruchu, napříč odvětvími pro rozvoj ekonomiky cestovního ruchu způsobem, který by skutečně využíval jejich příslušné oblasti zkušeností a odborných znalostí, by však hodnota mohla být exponenciální.
Ať už formální PPP – partnerství veřejného a soukromého sektoru – nástroj byl vytvořen vládou, aby spojil subjekty veřejného a soukromého sektoru, z jakéhokoli hospodářského odvětví pro dosažení společných cílů – nebo prostřednictvím strukturovaného sladění zainteresovaných stran (tj. vytvořením pracovních skupin, sdružení, cokoli může být nejefektivnějším nástrojem pro filozofickou a operativní spolupráci) kolem společných cílů a příležitostí v cestovním ruchu, propojení vzájemných závislostí s důvěrou, vyspělostí a společnou vizí dlouhodobého rozvoje destinace vytváří neocenitelné.
DMO tradičně používaly k měření úspěchu transakční měřítka v odvětví, například počet pokojových nocí. Jak se to podle vás změní a co považujete za měřítko úspěchu pro destinační organizace do budoucna?“
Turismus, kdysi vnímaný jako odvětví založené na hře, potěšení a vášnivém patriotismu, si konečně po celém světě vybudoval profil, respekt a důvěryhodnost jako silný motor ekonomiky národů. Cestovní ruch, který v současnosti vytváří více než 9,5 % světového HDP, je osvědčeným a solidním zdrojem příjmů, investic, obchodu a pracovních míst. Žádné jiné odvětví nedokáže přinést tak vysokou úroveň ekonomického dopadu s tak malými požadavky na počáteční kapitálové investice.
Klíčové je, že obyvatelé národa mají možnost podílet se na růstu a rozvoji svého domova. Každý jednotlivec má možnost dotknout se a být dotčen cestovním ruchem. V celosvětovém měřítku neexistuje rychleji rostoucí odvětví zaměstnanosti (1 z 11 pracovních míst na světě, 266 milionů v roce 2013), které odemyká naději a příležitosti pro budoucnost lidí, kteří destinaci nazývají „domovem“.
Rozvoj se však netýká pouze čísel – příjezdů, obsazenosti hotelů, příjmů, délky pobytu, rozptylu, opakovaných návštěv a všech dalších ukazatelů, které odvětví používá ke kvantitativnímu měření výkonnosti.
Růst je také poháněn významem cestovního & ruchu na čtyřech základních úrovních:
Ekonomické: Odvětví cestovního & ruchu se stalo pro destinace fenomenálním zdrojem příjmů. Kromě peněz, které cestovatelé přímo vkládají do míst, kam cestují, prokázalo toto odvětví svou schopnost být silným lákadlem investic.
Politická: Odvětví cestovního & ruchu se stalo cenným motorem posilování zaměření, struktury a budoucího rozvoje národů. Vlády po celém světě si uvědomují význam tohoto odvětví pro sjednocení a rozvoj ekonomického i sociálního rozměru národa.
Sociální: Z výše uvedeného přímo vyplývá, že odvětví cestovního & ruchu se ukázalo jako neocenitelné při sbližování obyvatel destinace kolem společné národní identity a pozvání do světa, a to bez ohledu na věk, rasu, náboženství, profesi, osobnost a politický názor. Nízké bariéry vstupu do tohoto odvětví umožňují všem obyvatelům destinace podílet se na životě komunity a ekonomiky cestovního ruchu.
Psychologický: V posledním desetiletí, kdy se svět zploštil a perspektivy rozšířily, se cestování stalo základní psychologickou potřebou jak pro jednotlivce, tak pro firmy. Cestování již není o přesunu z logistického bodu A do bodu B. Je o sociálním pohybu, ekonomickém pohybu, duchovním pohybu a o vzájemném sbližování kultur.
Toto jsou metriky, na kterých záleží, pokud jde o rozvoj cestovního ruchu, a pilíře pro měření pro DMO, které se snaží pozitivně ovlivnit růst, rozvoj, identitu a konkurenceschopnost destinace.
Metriky, na kterých záleží, pokud jde o rozvoj cestovního ruchu, a pilíře pro měření pro DMO, které se snaží pozitivně ovlivnit růst, rozvoj, identitu a konkurenceschopnost destinace.