Po desetiletích vlády vojenské diktatury, kdy pouze v záblescích vládli civilisté, byla v roce 1982 zvolením Hernana Suaza obnovena demokratická vláda. Po Suazově zvolení vedlo propouštění v cínových dolech k migraci do bolivijské oblasti Chapare, kde se migranti živili pěstováním koky a organizovali obchod s ní. Šest federací pěstitelů koky, jednotka složená z agrárních svazů, řídila a udržovala region v nepřítomnosti státu. V době osidlování regionu Chapare USA obnovily pomoc, která byla přerušena během vojenského převratu v roce 1980. Součástí pomoci bylo financování kontroly drog a také 4 miliony dolarů na vytvoření a udržování UMOPAR, venkovské protidrogové policejní jednotky.
Kaka je posvátným lékem pro Aymary v Andách, kteří používají čaj z koky jako povzbuzující prostředek k dodání energie ve vysokých nadmořských výškách, k úlevě od bolestí hlavy a ke zmírnění menstruačních bolestí. To vyvolává napětí s USA, které se snaží řešit své vnitřní problémy se zneužíváním kokainu (kokain je vysoce koncentrovaná forma účinné látky koky.) V červnu 2002 velvyslanec Spojených států Manuel Rocha ve svém projevu odsoudil Evo Moralese a varoval bolivijské voliče, že pokud zvolí někoho, kdo chce, aby se Bolívie opět stala významným vývozcem kokainu, bude budoucnost americké pomoci ohrožena. Tento projev byl všeobecně považován za příčinu obrovského nárůstu hlasů o více než deset procentních bodů pro Moralese v následujících volbách, kterému chyběly dva procentní body k vítězství v celostátním prezidentském hlasování. Morales označil Rochu za „šéfa své kampaně“.
Ministerstvo zahraničí USA upozorňuje, že kontrola nelegálních narkotik je hlavním tématem dvoustranných vztahů. Po staletí se v Bolívii žvýkalo listí koky a používalo se při tradičních rituálech, ale v 70. a 80. letech 20. století vedl vznik obchodu s drogami k rychlému rozšíření pěstování koky používané k výrobě kokainu, zejména v tropické oblasti Chapare v departementu Cochabamba (nejedná se o tradiční oblast pěstování koky). v roce 1986 použily USA vlastní jednotky v operaci Blast Furnace, „první velké protidrogové operaci na cizím území, do které se veřejně zapojily americké vojenské síly“). Američtí představitelé tvrdili, že taková vojenská akce je nutná k uzavření kokainových laboratoří, zablokování obchodních tras s kokainem a zabavení nákladních letadel podezřelých z přepravy kokainu. Přítomnost USA v zemi vyvolala protesty proti narušení suverenity Bolívie. V roce 1988 bylo novým zákonem č. 1008 uznáno pouze 12 000 hektarů v Yungas za dostatečné pro uspokojení legální poptávky po koce. Zákon 1008 také výslovně uváděl, že koka pěstovaná v Chapare není nutná k uspokojení tradiční poptávky po žvýkání nebo po čaji, a zákon vyzýval k postupnému vymýcení veškeré „nadbytečné“ koky.
Pro dosažení tohoto cíle zavedly následující bolivijské vlády programy nabízející peněžní kompenzace pěstitelům koky, kteří ji dobrovolně vymýtili, a vláda začala vyvíjet a podporovat pěstování vhodných alternativních plodin pro rolníky. Od roku 1997 vláda zahájila účinnější politiku fyzického vykořeňování nelegálních rostlin koky a nelegální produkce koky v Bolívii klesla během následujících čtyř let až o 90 %. Tento plán, označovaný jako Plan Dignidad, zahájil prezident Hugo Banzer. Plán Dignidad vycházel z konceptu „sdílené odpovědnosti s mezinárodním společenstvím a jeho „čtyři pilíře činnosti“ zahrnovaly „alternativní rozvoj, prevenci a rehabilitaci, vymýcení a zákaz“. Alternativní rozvoj měl pěstitelům koky poskytnout nové příležitosti, aby nebyli závislí na příjmech z pěstování koky a mohli ji přestat pěstovat úplně.
Tato „nucená“ eradikace však zůstává kontroverzní a dobře organizované svazy pěstitelů koky na protest proti této politice blokují silnice, obtěžují policejní eradikátory a občas používají násilí. V reakci na to předchozí vládní bezpečnostní složky použily sílu. V roce 1998 byly v oblasti Chapare rozmístěny jednotky Joint Task Force (JTF), kombinované jednotky policie a armády. V roce 2001 byla vytvořena polovojenská jednotka Expeditionary Task Force (ETF), kterou financovalo americké velvyslanectví. Přestože vojáci ETF byli civilisté, velícími důstojníky byli bolivijští vojenští představitelé. Použití bezpečnostních sil a neschopnost vlády vyjednávat a/nebo dodržovat dohody s pěstiteli koky vedly k porušování lidských práv. Místo toho, aby případy porušování lidských práv byly souzeny civilním soudem podle bolivijského ústavního práva, byly souzeny vojenskými tribunály, pokud byly vůbec souzeny. V některých případech střety mezi bezpečnostními silami a pěstiteli nebo distributory koky vedly ke zraněním a úmrtím, což vyvolává obavy o dodržování lidských práv. Moralesova vláda zahájila politiku dobrovolné eradikace a sociální kontroly. Ačkoli násilných střetů mezi policií a pěstiteli/distributory koky v rámci nového přístupu ubylo, jeho dlouhodobou účinnost je třeba ještě prokázat.
Bolivie plánuje alespoň na omezenou dobu rozšířit legální produkci koky na 20 000 hektarů a klade důraz na rozvoj legálního komerčního využití listů koky. Ačkoli Spojené státy dávají přednost dlouhodobému omezení, které by více odpovídalo současné odhadované legální domácí poptávce, jež se pohybuje kolem 4 000 až 6 000 hektarů, budou i nadále podporovat protidrogové úsilí v Bolívii, neboť návrh na 20 000 hektarů je stále výrazně nižší než současné pěstování, které od roku 2001 osciluje mezi přibližně 23 000 a 28 000 hektary.
Spojené státy rovněž výrazně podporují souběžné úsilí o zadržení pašování listů koky, kokainu a chemických prekurzorů. Vláda USA z velké části financuje alternativní rozvojové programy a policejní úsilí v boji proti drogám. Spojené státy v roce 2007 znovu potvrdily, že Bolívie „prokazatelně neselhala“ ve spolupráci v otázkách boje proti drogám, a shledaly, že bolivijské úsilí v oblasti potírání drog je výrazně pozitivní, i když na pozadí neustále rostoucí produkce kokainu a obchodu s ním. Nedávné bolivijské vlády podporovaly protidrogové programy vlády USA.
Objem bolivijského kokainu, který se dostává na americký trh, je zanedbatelný. Deník New York Times spekuluje, že americká pomoc na vymýcení koky může být určena spíše k tomu, aby američtí úředníci měli vzácnou možnost nahlédnout do vlády pana Moralese. Nicméně i omezená spolupráce mezi oběma vládami je pod rostoucím tlakem. Radikální členové Moralesovy vlády požadují vyhoštění amerických humanitárních pracovníků. V červnu 2008 pochodovalo 20 000 demonstrantů k americkému velvyslanectví v La Pazu, střetli se s policií a hrozili zapálením budovy. Evo Morales později demonstranty pochválil.