Možná jste slyšeli o Sjednocené arabské republice, ale nepochopili jste, co to vlastně je.Přestože měla během dvou desetiletí velmi mnoho inkarnací, toto byla první inkarnace a něco málo o tom, proč vznikla.
Co se dělo těsně po druhé světové válce? Dekolonizace. Francie a Británie jmenovitě, ale také Španělsko, Portugalsko a několik dalších přisluhovačů imperialistické nadvlády ztrácely kontrolu nad svými koloniemi, protektoráty a mandáty. Na Blízkém východě tomu nebylo jinak.
Francie dlouho držela vládu nad Sýrií díky svému mandátu nad Sýrií a Libanonem. V roce 1946když mandát skončil, vznikla první Syrská republika, která však stále byla pod vlivem Francie. Teprve v roce 1958 se konečně zbavila jha francouzské nadvlády.
Další věcí, která zuřila, kromě dekolonializace, byla arabská jednota. Nová generace regionálních vůdců a myslitelů v drtivé většině směřovala k jednotnému arabskému světu. Prvním pokusem o to byla Sjednocená arabská republika. Panarabismus byl populární zejména v Sýrii a zvláštní místo v jejich srdcích měl zejména egyptský prezident, generál Gamál Abdel Násir, který byl na koni po svém vítězství v suezském konfliktu proti Francii a Velké Británii, což bylo v té době pro Araby vzácné vítězství.
Sjednocená arabská republika tak spojila tyto dva národy, Egypt a Sýrii, dohromady. Další málo známou skutečností však je, že Sjednocená arabská republika (Egypt a Sýrie) se poté spojila také se Severním Jemenem a vytvořila Spojené arabské státy (SAR + Severní Jemen). Ani jedna z těchto zemí by samozřejmě neměla být zaměňována s Federací arabských republik, která trvala od roku 1972 do roku 1977 a tvořily ji Sýrie, Egypt a Libye.
Problém samozřejmě spočíval v tom, že Egypt byl podstatně větší než Sýrie a při vytvoření svazu měli Syřané v nové vládě jen malý nebo žádný vliv. Egypt již také měl velmi centralizované znárodněné hospodářství,nicméně problémy nastaly, když se Násir pokusil prosadit stejnou hospodářskou politiku v Sýrii, kterou tvořili menší vlastníci půdy a podnikatelé. Stále více egyptských úředníků bylo vysazováno do syrských vládních úřadů a zjistilo se, že mají jen malou znalost místních poměrů a nemohou si vydobýt stejný respekt jako jejich syrští kolegové. V neposlední řadě poskytovaly regionální mocnosti, jako Saúdská Arábie a Jordánsko (obě monarchie, které se obávaly sekulární socialistické arabské republiky), finanční prostředky místním skupinám, které se stavěly proti Násirovi a UAR.
Tento experiment bohužel neměl dlouhého trvání, neboť v roce 1961, pouhé tři roky po jeho zahájení, došlo v Sýrii ke státnímu převratu. Převrat vedli důstojníci syrské armády, kteří se báli ztráty vlastního postavení a pozice ve společnosti. Násir se obával především vlivu předních politiků, zejména komunistů, a nechal je odstranit z jakýchkoli mocenských pozic. Egyptský prezident vedl stále autokratičtější vládu zaměřenou na Káhiru a většina syrských důstojníků se obávala, že jsou další na ráně. Proto rychle přikročili ke svržení káhirských prouprchlických úřadů v Damašku a poté po převzetí moci obnovili zcela nezávislou Syrskou republiku, která již nebyla součástí Sjednocené arabské republiky.
Egyptapokračoval v používání názvu Sjednocená arabská republika až do roku 1971, i když sám, bez Sýrie a Severního Jemenu.
O autorovi příspěvku
Ben Crowley
Ben je manažerem YPT pro Afghánistán a Sýrii a rád tráví čas vyhýbáním se Talibanu a projížděním těch nejnebezpečnějších a nejzajímavějších cest, které najde. Je známý svými rozsáhlými znalostmi zajímavostí, takže pokud chcete vědět nějaký obskurní fakt o něčem nebo o nějakém místě, o kterém jste nikdy neslyšeli, Ben je váš člověk.
.