Co je teorie kognitivní zátěže?
Teorie kognitivní zátěže byla vyvinuta s cílem vysvětlit omezení lidského mozku při zpracování smyslových informací (zrak, zvuk, hmat, čich, chuť atd.), když se setká s novými informacemi. V této definici je implicitně obsaženo pochopení, že dlouhodobá (neboli „trvalá“) paměť člověka nevyžaduje mnoho kognitivního úsilí, aby si ji vybavil, ale nové informace vyžadují mnohem větší kognitivní úsilí, aby jim dal člověk smysl.
Následující video vytvořené společností 3 Minute Ed Theory ukazuje názorný popis teorie kognitivní zátěže. Aplikuje teorii kognitivní zátěže v kontextu vzdělávání, ale je stejně relevantní i v profesní komunikaci.
Co je to kognitivní přetížení?“
Kognitivní přetížení je fenomenologický stav, kdy je lidský mozek zahlcen příliš velkým množstvím informací a není již schopen efektivně zpracovat další smyslové informace do uceleného smyslu.
Například můžete být schopni efektivně zpracovat to, co vám říká jeden člověk, ale pokud na vás mluví čtyři lidé najednou, upadnete do stavu Kognitivního přetížení. Kognitivní přetížení byste mohli zažít, pokud by k vám osoba hovořila o velmi složité situaci nebo tématu, které by pro vás bylo neznámé. I když hovořila pouze jedna osoba, složitost informací by pro vás mohla být příliš velká na to, abyste se v nich dokázali vyznat, protože by vám byly prezentovány příliš rychle.
Při tvorbě vizuálních médií – ve formátu souboru, videa nebo interaktivního formátu – musíte vzít v úvahu, že vaše publikum dokáže zpracovat pouze omezené množství informací najednou, zejména pokud má vaše publikum velmi malé předchozí znalosti o dané problematice.
Následující články nabízejí různé výklady a osvědčené postupy pro tvorbu médií, které zamezí kognitivnímu přetížení:
Vysvětlení kognitivního přetížení, teoreticky: „Reducing Cognitive Overload For A Better User Experience“ od Dannyho Halarewiche, 9. září 2016. Halarewich aplikuje Cognitive Overload z pohledu webového designu a uživatelského rozhraní. Přečtěte si pouze teoretické části. V případě zájmu můžete pokračovat přes části věnované aplikaci webového designu. Jinak to není nutné.
Kognitivní přetížení při tvorbě videa: „Špičková vysvětlující marketingová videa fungují díky snížení ‚kognitivní zátěže'“ od Bruce McKenzieho. McKenzie představuje základy kognitivního přetížení v kontextu marketingových videí, ale jeho pět bodů rad lze stejně dobře aplikovat i na jiné typy videí.
Pohled na e-learning: „7 Facts About Cognitive Overload That Every eLearning Pro Should Know“ od Christophera Pappase, 25. srpna 2018. Pappas popisuje, jak se kognitivní přetížení uplatňuje při vytváření interaktivních online multimédií.