Ne každý sport na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu 2018 je založen na rychlosti. U těch, které jsou, se rychlosti pohybují od 11 m.p.h. – to by byl curling – až po rychlosti, které by se daly považovat za bezohlednou jízdu.
Abychom několik z těchto rychlostně zaměřených olympijských sportů uvedli na pravou míru, rozhodli jsme se, že jejich sportovci budou závodit se sněžným leopardem. (Vybrali jsme sněžného leoparda, protože tato velká kočka, zranitelný druh pocházející ze střední a jižní Asie, nikoli však z Jižní Koreje, by se na ledových svazích zimních olympijských tratí mohla cítit jako doma). Levhart sněžný dokáže sprintovat rychlostí mezi 35 a 40 km/h – toto rozmezí jsme zprůměrovali a zaokrouhlili na 38.
Co se týče toho, jak rychle dokáží různí olympionici ve svých sportech běžet, údaje se různí. Nejdůkladnějším zdrojem se zdá být účetnictví deníku The Washington Post, které vychází z různých autorit v oblasti zimních sportů, včetně Světové curlingové federace. Stačí kliknout nebo klepnout na tlačítko „Go“ a zjistíte, kteří sportovci dokážou v přímém souboji porazit tohoto elegantního pantera.
(Curling nebyl zahrnut z ohledu na čas čtenáře, protože chudákovi curlerovi by trvalo asi 18 sekund, než by se dostal přes obrazovku).
Sněžný leopard samozřejmě zdaleka není nejrychlejším tvorem brázdícím zemi, nebe a moře. Nebo dokonce nejrychlejší velkou kočkou. Gepardům byla naměřena rychlost 61 m.p.h., což je přesně průměrná rychlost, které dosáhla americká lyžařská šampionka Lindsey Vonnová na Světovém poháru 2016. Mezitím sokol stěhovavý – který se vyskytuje v Jižní Koreji – může podle Institutu pro ochranu přírody dosáhnout při střemhlavém letu rychlosti až 200 m.p.h. Naštěstí pro Vonnovou a její americké olympioniky žádné z těchto zvířat neumí lyžovat.
Pište Chrisi Wilsonovi na [email protected].
.