Každý jedinec určitého druhu má stejné druhy chromozomů, s jednou výjimkou. U mnoha druhů se pohlaví liší tím, že samci mají svůj vlastní pohlavní chromozom, Y chromozom. Ten obsahuje geny, které vedou k vývoji samčích znaků a pohlavních orgánů. Pokud chromozom Y chybí, organismus je samičí.
U ptáků je však situace jiná. Právě samičky mají jedinečný pohlavní chromozom – chromozom W.
Ve studii publikované v časopise Nature Communications Linnea Smeds, Hans Ellegren a jejich kolegové ukazují, že ptačí chromozom W překvapivě neobsahuje geny, které vedou k vývoji samičky.
„Zdá se, že určení pohlaví u ptáků a dalších živočichů s chromozomem W závisí spíše na počtu jejich ekvivalentu chromozomu X.
„U ptáků a dalších živočichů s chromozomem W je určování pohlaví závislé na počtu pohlavních znaků. Dvě jeho kopie dávají vzniknout samci, jedna kopie (plus chromozom W) dává vzniknout samici,“ říká Hans Ellegren.
Chromozom W zřejmě místo toho funguje jako jakýsi nárazník pro samice, protože obsahuje geny podobné těm, které jsou v chromozomu X. Pro fungování některých genů je rozhodující, aby měl jedinec dvě kopie daného genu. Tímto způsobem může chromozom W sloužit jako doplněk pro ženy, které mají pouze jednu kopii chromozomu X.
Výzkumníci zjistili, že chromozom W se mění pomaleji než jakákoli jiná část genetického materiálu.
„Je to proto, že se dědí pouze z mateřské strany a u žen vzniká méně mutací než u mužů,“ říká Hans Ellegren.
Většina mutací vzniká během tvorby pohlavních buněk. Muži produkují mnohem větší počet pohlavních buněk než ženy, a tak je pravděpodobnost, že spermie obsahuje novou mutaci, mnohem větší než u vaječné buňky.
Chromozom W je jediný chromozom z buněčného jádra, který se dědí na mateřské straně. Tuto vlastnost sdílí s malým množstvím DNA, které se nachází v buněčných mitochondriích.