Co je to bazofobie? (Shrnutí)

V tomto blogu se budeme zabývat příznaky, příčinami a léčbou bazofobie.

Intenzivní strach z pádu se nazývá bazofobie. Jedná se o typ specifické fobie, která v DSM-V spadá do kategorie úzkostných poruch.

Kdo jí trpí, pociťuje nadměrnou úzkost, když má chodit nebo se pohybovat. Obávají se totiž, že by tím mohli spadnout.

Člověka zneklidňuje pouhá představa pádu, a pokud se úzkost zhorší, může trpět plnohodnotnými záchvaty paniky.

Bazofobie úzce souvisí se strachem z chůze.

Je to proto, že člověk, který se bojí pádu, odmítne chodit nebo se pohnout z určité pozice, o které předpokládal, že je pro něj bezpečná. Tímto způsobem se člověk vyhýbá podnětům svého strachu (pádu).

Tím, že člověk stagnuje na určitém místě/pozici, se cítí chráněn a příjemně.

To odstraňuje úzkost, která člověka přesvědčuje, aby tyto činnosti opakoval. Proto se u trpících může v budoucnu vyvinout i OCD.

Jak naznačuje DSM-V, toto vyhýbání se a úzkost ovlivňuje sociální a profesní fungování člověka.

Například se člověk bude vyhýbat vstávání z postele, protože se obává, že by mohl spadnout.

Někdo, kdo trpí bazofobií, se bude raději pohybovat na vozíku, protože se mu to zdá bezpečné. Mohou se dokonce vyhýbat chůzi do výšky.

Tato neochota a strach ovlivňují jejich kariéru a akademický život, protože nejsou schopni navštěvovat školu/úřad.

Jejich rodinní příslušníci trpí spolu s nimi, protože postižený není schopen dělat věci sám za sebe a stává se závislým na druhých.

Bazofobie může vést k tomu, že se u člověka v důsledku těchto činností, způsobených strachem, rozvinou deprese.

Bazofobie je iracionální strach z pádu. Název pochází z řeckého slova „baso“, což znamená krok, a „fobos“, což znamená strach.

Obsah

Příznaky bazofobie

Stejně jako u všech ostatních specifických fobií je i u bazofobie ústředním příznakem úzkost.

Jedinci trpící iracionálním strachem z pádu trpí extrémní úzkostí, která, jak již bylo zmíněno, může u člověka vyústit v záchvaty paniky.

Když člověk prochází extrémní úzkostí, tělo zažívá i další fyziologické příznaky. Jako je zvýšená srdeční frekvence nebo bušení srdce.

Když postižený myslí na pád, přechází v důsledku návalu adrenalinu do režimu útěku nebo boje.

V tomto stavu fyziologické reakce těla pomáhají člověku rozhodovat se v situacích vyvolávajících strach.

Buď se rozhodne ze situace uniknout (útěk) – omdlí nebo trpí záchvaty paniky, nebo zůstane a bojuje se svým strachem (boj) – podniká kontraproduktivní kroky.

Trpící bazofobií prožívají příznaky různými způsoby.

Jeden může mít závažnější příznaky než druhý, a to na základě svých minulých zkušeností a intenzity fobie.

Podle DSM-5 se však musí jednat o úzkost trvající alespoň 6 měsíců.

  • Excesivní úzkost při pomyšlení na pád
  • Neschopnost zvládat úzkost
  • Plná-záchvaty paniky
  • Vyhýbání se situacím, kdy se člověk obává, že by mohl spadnout
  • Zvýšený srdeční tep
  • Dýchavičnost
  • Svalové napětí
  • Nevolnost
  • Pocity závratě/mdloby
  • Pocit deprese
  • Obava z blížícího se pádu
  • Vyhýbání se situacím, kdy se člověk obává, že by mohl spadnout
  • Vyhýbání se situacím, kdy se člověk obává, že by mohl spadnout zkázy
  • Excesivní pocení
  • Tremor
  • Blesky horka/zimy
  • Motýlky v žaludku
  • Vysychání v ústech
  • Disorientace
  • Migréna
  • Nespavost

Pro diagnostikování bazofobie, by měl člověk pociťovat alespoň 3-5 z těchto příznaků (včetně úzkosti).

Příčiny bazofobie

Stejně jako každá jiná specifická fobie je i bazofobie důsledkem buď genetiky, nebo traumatické zkušenosti z minulosti.

U někoho, kdo má v rodinné anamnéze úzkostné poruchy nebo specifické fobie, je vyšší pravděpodobnost vzniku bazofobie než u někoho, kdo je nemá.

Je to proto, že jsou k jejímu rozvoji geneticky predisponováni.

V této genetické predispozici hrají významnou roli také geny a neurotransmitery.

Tuto genetickou tendenci k rozvoji duševní poruchy/specifické fobie lze také označit jako vztah diatéza-stres.

Podle toho se u člověka s genetickou predispozicí nerozvinou příznaky bazofobie, dokud a pokud nenastane nějaká spouštěcí událost, podněcující úzkost nebo strach z pádu.

Spouštěcí událostí může být zážitek z dětství.

Člověk se mohl setkat se zraněním způsobeným pádem nebo viděl/slyšel, jak kvůli tomu někdo přišel o život nebo se těžce zranil.

Možná se u nich v důsledku těchto negativních zážitků vyvinula bazofobie.

Také člověk, který má příliš starostlivé rodiče nebo jehož rodiče se báli pádů, má větší pravděpodobnost, že se u něj basofobie vyvine.

Dítě je svými rodiči varováno před následky, které mu hrozí, pokud spadne, proto to vede k tomu, že se u člověka tato fobie vyvine.

Zprávy ve zpravodajství také ukazují nevýhody pádu, jako je smrt nebo zranění na celý život.

Basefobie je tedy výsledkem jak genetických predispozic, tak faktorů prostředí.

Léčba bazofobie

Bazofobie, stejně jako všechny ostatní specifické fobie, nemá žádný výlučný typ léčby, který by byl speciálně určen k její léčbě.

Stejně jako všechny ostatní specifické fobie se i bazofobie léčí řadou různých terapií včetně, kognitivně-behaviorální terapie (CBT) a nebo léky, které snižují úzkost nebo jiné fyzické příznaky.

– Kognitivně-behaviorální terapie (CBT)

Jedná se o jednu z nejčastěji používaných léčebných metod u pacientů s téměř všemi druhy duševních poruch.

Bazofobie je definována jako iracionální strach z pádu. Terapeut tak pomáhá pacientovi nahradit tyto iracionální myšlenky racionálnějšími.

Pacientům pomáhá při analýze a zdůvodňování toho, jak se cítí v souvislosti s podněty strachu.

Terapeuti jim pomáhají odhalit důvody jejich strachu a později jim poskytují alternativní, příjemné myšlenky.

Pacientům se říká, aby si vedli myšlenkový deník (se sloupcem ABCD), který jim poskytne náhradu za každou iracionální myšlenku, kterou mají, když myslí na určitou situaci.

Sloupec ABCD znamená:

i. A (antecedens) situace nebo spouštěcí událost.

ii. B (belief) myšlenka, která člověka napadne, když se ocitne v této spouštěcí situaci.

iii. C (důsledky) symptomy/pocity vyvolané touto událostí/myšlenkou

iv. D (spor) alternativní, racionální myšlenky poskytnuté terapeutem ve snaze zpochybnit/vyvrátit tato iracionální přesvědčení.

Tato poslední část myšlenkového deníku je tím, co skutečně hraje roli při pomoci člověku cítit se dobře/méně úzkostně.

– Mindfulness-Based Stress Reduction (MBSR)

MBSR je meditační terapie, která se používá ke zvládání stresu nebo úzkosti. Jedná se o osmitýdenní program, který zahrnuje skupinová sezení.

V rámci těchto sezení se cvičí meditace všímavosti a hatha jóga. Probíhají také přednášky a skupinové diskuse, při nichž se hovoří o duševním zdraví a zvyšuje se interaktivita.

Při meditaci všímavosti se člověku říká, aby se například soustředil na pocity, které pociťuje při dýchání, nebo na rytmus hrudníku, který se při něm zvedá a klesá.

Tím se pozornost člověka odvede od něčeho stresujícího k něčemu, co je neutrální a uklidňující.

Pro rychlou a účinnou léčbu dostávají pacienti také soubor domácích prací, například 45 minut jógy a meditačních sezení po dobu 6 dní v týdnu, a aby si 15 minut denně zaznamenávali své výsledky/pocity do knihy nebo deníku.

– Neuro-lingvistické programování (NLP)

Jedná se o psychologický přístup, který zahrnuje způsoby snahy o dosažení osobního cíle.

Spojuje jazyk, myšlenky a vzorce chování naučené na základě zkušeností.

Klíčovými prvky NLP jsou akce, modelování a účinná komunikace. Naznačuje, že každý člověk má různé způsoby, jak vnímá svět.

Pacienti, kteří používají NLP, chápou řadu pohledů druhých a vidí svět kombinací svých osobních pohledů a pohledů druhých.

Terapeuti NLP léčí pacienty s bazofobií tak, že je přimějí pochopit jejich myšlenky, chování a emoční stav.

Díky tomu, že mají vhled do pacientova „osobního“ pohledu na realitu, pomáhají mu vytvářet nové, pozitivní myšlenky.

NLP pomáhá pacientovi ve zlepšení stavu jeho myšlení o druhých lidech tím, že pochopí jejich kognitivně-behaviorální vzorce.

Stejně jako CBT je i tato forma terapie velmi účinná.

– EMDR

Jedná se o další formu léčby, která se používá u pacientů trpících specifickými fobiemi nebo úzkostnými poruchami.

Používá se u pacientů, kteří znají příčinu své fobie.

Nejprve terapeut shromáždí historii různých strachů pacientů. Poté zjistí skutečnou příčinu konkrétního strachu/fobie, kterou pacient trpí.

Poté s ním probere jakoukoli novou/poslední událost, která v posledních týdnech vyvolala jeho úzkost a strach.

Lidem, kteří přicházejí s konkrétními fobiemi, řekneme, aby si představili podněty vyvolávající jejich úzkost.

Terapeut pak s jedincem pracuje na tom, aby svůj strach překonal. V případě bazofobie pacientovi poradí, jak překonat strach z pádu.

Dělají to tak, že pro pacientův obávaný podnět vytvoří pozitivní představu.

– Dialektická behaviorální terapie (DBT)

Jedná se o další účinnou terapii používanou k léčbě bazofobie.

Používá se spíše u osob trpících poruchami osobnosti, ale je užitečná i u pacientů trpících tímto typem specifické fobie.

Dovednosti zvládání se vyučují ve skupině DBT, která trvá přibližně 6 měsíců a může se jí účastnit určitý počet lidí (podle toho, kolik se jich do skupiny zapojí).

i.Poloviční úsměv je prvním modulem DBT. Je to technika, která se používá u pacientů, kteří se trápí kvůli svým iracionálním myšlenkám.

Technika je známá jako „poloviční úsměv“, protože se osobě nejprve doporučí, aby myslela na podnět, který ji děsí nebo rozčiluje, a při tom se jí řekne, aby zvedla koutky úst jemným úsměvem.

Úsměv není to, co pomůže člověku zbavit se těchto nepříjemných myšlenek, je to schopnost člověka omezit se v přemýšlení o těchto myšlenkách, zatímco se napůl usmívá.

ii. všímavost, druhý modul, je další technika používaná ve skupinách DBT, která pomáhá člověku zbavit se těchto negativních myšlenek.

Individuím se říká, aby se soustředili na přítomnost a byli pozorní k tomu, co se kolem nich právě děje.

To pomáhá přerušit spojení mezi jejich myslí a jakoukoli negativní myšlenkou, která by je pak mohla napadnout.

Například se člověku řekne, aby se soustředil na svůj dech nebo na zvuk větru kolem sebe a využil tak svůj sluchový smysl.

iii. třetí technikou neboli modulem DBT jsou dovednosti tolerance stresu. Tento modul učí lidi, jak se zdravým způsobem uklidnit, když jsou v tísni nebo emočně přetíženi.

Jedincům je umožněno činit moudrá, racionální rozhodnutí a okamžitě jednat, místo aby se nechali uchvátit emočně destruktivními myšlenkami, které by mohly situaci ještě zhoršit.

V rámci tohoto modelu se také učí dovednosti přijímání reality, aby lidé plně přijali realitu a později si vytvořili plány, jak problém řešit.

– Jóga/meditace

Nejsou jen jednou z mnoha léčebných terapií používaných při bazofobii, naopak jsou jedním z nejběžnějších způsobů relaxace, který používá mnoho lidí.

Joga má tendenci stimulovat meditativní stav mysli člověka, který se nachází v určité jógové pozici.

Prostřednictvím jógy/meditace se mysl odvádí k něčemu produktivnějšímu a klidnějšímu, což člověku umožňuje uniknout negativním myšlenkám způsobujícím úzkost.

Z řady typů jógy může člověk využít jakýkoli typ jógy/pozice, který se mu líbí. Hatha jóga je jedním z různých typů jógy.

Dýchací techniky nebo představy, které si člověk vytváří, když je v jógové pozici, jsou skutečnými faktory, díky nimž se člověk cítí méně úzkostný a odvádí svou mysl, od myšlenek na podněty vyvolávající jeho strach.

– Léčba léky

Léky se používají ke zmírnění fyzických příznaků způsobených bazofobií.

Léky jsou velmi rychle účinné, protože se u pacientů začnou projevovat pokroky ve zdravotním stavu nejméně 2 týdny po užití léku.

Tento typ biologické léčby je obvykle účinnější, pokud je příčina fobie pouze genetická.

Tyto léky/léčiva se však nesmí užívat bez lékařského předpisu nebo konzultace s lékařem.

Při léčbě této fobie se používají dva typy léků:

i. Antidepresiva

Tyto léky, jak název napovídá, neléčí pouze depresi, ale jsou velmi účinné i při léčbě fobií.

Léky jako Paxil snižují úzkostné pocity člověka a dodávají mu pocit klidu. Je třeba je užívat denně, ale ne bez doporučení lékaře.

i. Léky proti úzkosti

Léky jako Klonopin jsou léky proti úzkosti.

Nejčastěji se používají u pacientů, kteří zažívají záchvaty paniky, a také snižují jejich úzkost tím, že se vážou na receptorové buňky mozku, které tyto nepříjemné příznaky způsobují.

Ať už je příčinou bazofobie nebo jakéhokoli jiného typu specifické fobie genetika, prostředí nebo obojí, nejlepším a nejúčinnějším způsobem jejich léčby je kombinace jak biologické léčby (léky) s kognitivní léčbou (například CBT/expoziční terapie).

Tituly k přečtení

  • Dare: Nový způsob, jak rychle skoncovat s úzkostí a zastavit záchvaty paniky

od Barryho McDonagha a nakladatelství BMD

  • Učebnice úzkosti, traumatu a poruch souvisejících s okd

od nakladatelství Americké psychiatrické asociace

  • Úzkostné poruchy a fobie: A Cognitive Perspective

by Aaron Beck, Gary Emery, et al.

  • Úzkost a její poruchy, druhé vydání: The Nature and Treatment of Anxiety and Panic

od David H. Barlow

  • Úzkost, fobie a panika

od Reneau Peurifoy

Často kladené otázky

Q1) Co je to bazofobie?

Bazofobie je strach z pádu.

Q2) Je rozdíl mezi strachem z výšek a strachem z pádu?

Bazofobie je strach z pádu, zatímco akrofobie je strach z výšek.

Někdo, kdo se bojí výšek, má s velkou pravděpodobností strach z pádu a naopak.

O3) Jak překonat bazofobii

Stejně jako všechny ostatní specifické fobie se i bazofobie léčí řadou účinných psychoterapií a nebo léčivých přípravků.

Q4) Proč se lidé bojí pádů?

Lidé se bojí pádu kvůli tomu, že by se člověk mohl zranit.

Starší lidé mají větší pravděpodobnost, že pádem utrpí vážné a dlouhodobé zranění.

Někteří mohou dokonce zemřít, pokud například spadnou z výšky.

Příklady dalších zajímavých fobií

.

Enetophobia

Hobophobia

Kolpophobia

Kopophobia

Kosmikophobia

Negrophobia

Zelophobia

Citace

Pomohl vám tento příspěvek?

Dejte nám vědět, zda se vám příspěvek líbil. Jedině tak se můžeme zlepšovat.
Ano
Ne

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.