Úvod: Moderní porodnická a neonatologická péče dramaticky zvýšila přežití novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností (ELBW). Vzhledem k tomu, že hranice životaschopnosti se snižuje, je nesmírně důležité mít k dispozici spolehlivé údaje o dlouhodobé morbiditě. Dlouhodobé sledování těchto vysoce rizikových přeživších se tak stává nedílnou součástí novorozeneckých jednotek intenzivní péče.
Metody: Byla provedena podrobná rešerše v Medline a přehled předních časopiseckých článků s cílem zhodnotit současné údaje o dlouhodobých výsledcích u novorozenců s ELBW.
Výsledky: Vývojové výsledky ELBW kojenců jsou určovány komplexní interakcí medicínských a environmentálních faktorů působících na vývojově zranitelný předčasně narozený mozek. V raném dětství má 13 % až 37 % přeživších ELBW významné opoždění kognitivních funkcí, zatímco 7 % až 17 % má neurosenzorické postižení, např. mozkovou obrnu. Bylo dosaženo pokroku v měření funkčních výsledků, aby bylo možné posoudit dopad porodů ELBW na dlouhodobou kvalitu života a dovednosti pro samostatný život. Měření výsledků ve školním věku je důležitým mezníkem v longitudinálním sledování dětí s ELBW a většina zpráv ukazuje vysokou míru kognitivních poruch, stejně jako zvýšený výskyt poruch učení a školních obtíží, jakož i problémů s chováním. Dospívající a mladí dospělí s ELBW nadále zaostávají ve studijních výsledcích a kognitivním skóre. Více než polovina přeživších ELBW však funguje v normálním rozmezí variability a jejich kvalita života podle vlastního hodnocení v dospívání je nadále srovnatelná s kvalitou života jejich vrstevníků.
Závěr: Při péči o kojence s ELBW je zapotřebí komplexní, systematický přístup k posouzení stupně a dopadu postižení na jejich každodenní funkce a otázky související s kvalitou života.