V životopisném filmu o Freddiem Mercurym „Bohemian Rhapsody“ je scéna, v níž člen rodiny zpěvákovi vynadá:
Takže teď vám naše příjmení nestačí?
„Legálně jsem si ho změnil,“ odpovídá Mercury, „není cesty zpět.“
Někoho možná překvapí, že původní jméno zpěváka skupiny Queen bylo Farrokh Bulsara. Freddie pocházel z parsíjské rodiny s kořeny v Indii a vyznával zoroastrismus.
V hodinách světových náboženství, které vyučuji na Floridské univerzitě, mluvíme o zoroastrismu.
Zoroastriáni se na útěku před náboženským pronásledováním ze strany muslimů v Persii někdy mezi 7. a 10. stoletím usadili v Indii, kde si začali říkat Parsíové.
Stejně jako Freddie Mercury se snažili začlenit do nového prostředí. Zároveň však zůstali věrni hodnotám, víře a praktikám svého náboženství, které podle mnoha učenců ovlivnilo křesťanství, islám a judaismus.
Předchůdce křesťanství?
Zoroastrismus je jedno z nejstarších náboženství na světě, jehož počátky sahají až do roku 1200 př. n. l.
Zarathustra, prorok, který v té době žil v Íránu, je považován za zakladatele zoroastrismu.
Není jisté, kdy Zarathustra žil, i když někteří tvrdí, že to bylo kolem roku 1200 př. n. l. Předpokládá se, že složil Gaty, hymny, které tvoří významnou část Jasny, což jsou liturgické texty zoroastriánů.
Podle zoroastrické tradice je Ahura Mazda nejvyšší božstvo a stvořitel. Představuje vše dobré. Toto náboženství je tedy jedním z nejstarších příkladů monoteismu, víry v jednoho boha.
Základní principy této víry se soustředí na protiklad mezi Ahurou Mazdou a silami zla, které představuje Angra Mainyu, duch ničení, zla a chaosu. Tento zlý duch vytváří hada zvaného Azi Dahaka, symbol podsvětí, který je dosti podobný biblickým hadům v židovsko-křesťanských tradicích.
V tomto vesmírném boji je patrné napětí mezi ášou, která se překládá jako pravda, spravedlnost, spravedlnost nebo dobrota, a druj neboli klamem.
Pravdu představuje světlo a Parsí se vždy modlí před zdrojem světla. Oheň, slunce a měsíc symbolizují toto duchovní světlo.
Učenci si všimli, jak moc zoroastrismus historicky ovlivnil koncepty v judaismu, křesťanství a islámu, ať už jde o monoteismus, dualitu dobra a zla nebo postavu Satana.
Zoroastrismus má dnes malé, ale oddané stoupence, i když jejich počet klesá.
V roce 2004 se odhadovalo, že na světě žije 128 000 až 190 000 zoroastriánů, z toho 18 000 ve Spojených státech.
Jako cukr v mléce
Kissa e Sanjan, což v překladu znamená Příběh Sanjanu, byl napsán kolem 17. století. Popisuje, jak se před mnoha staletími zoroastriáni, prchající před náboženským pronásledováním v důsledku muslimských vpádů do Persie, své vlasti, dostali do Gudžarátu v západní Indii.
Poté, co se tam dostali, promluvili s místním králem, kterého nazývali Džadi Rana. Souhlasí, že jim dá půdu, pokud přijmou místní oblečení, jazyk a některé zvyky. O jejich víře se však nikdy nepochybuje. Nadále praktikují své náboženství a Jadi Rana je naprosto spokojen s tím, že se tito nově příchozí modlí, jak se jim zlíbí.
Parsijský příběh má dvě verze toho, co se stalo.
V jednom z nich, když zoroastriánští uprchlíci dorazili do Gudžarátu, jim král poslal baňku přetékající mlékem. Tím jim chtěl naznačit, že jeho království je plné a pro další lidi už není místo. Na to příchozí přidali lžíci cukru a vrátili ji králi. Jinými slovy, slíbili nejen integraci s místním obyvatelstvem, ale také zlepšení místa svou přítomností.
V jiné verzi příběhu vložili nově příchozí do hrnce zlatý prsten, aby ukázali, že si zachovají svou identitu a kulturu, ale přesto budou mít pro region nesmírnou hodnotu.
Jedná se o dvě přesvědčivé verze, i když s rozdílným významem. Jedna vychvaluje integraci přistěhovalců, zatímco druhá vyzdvihuje hodnotu soužití různých kultur v harmonii.
Indičtí Parsíové, kamkoli přišli, dokázali obojí. Přijali některé zvyky z oblasti, kde žijí, a na druhé straně si zachovali vlastní kulturu, náboženské rituály a víru.
Mají také větší kulturní přínos, než si první vlna uprchlíků v Gudžarátu dokázala představit.
Přestože jsou Parsíové malou skupinou, patří mezi ně řada slavných hudebníků, vědců, učenců, umělců a obchodníků.
Kromě Freddieho Mercuryho je to například Zubin Mehta, dirigent Izraelské filharmonie, Jamshedji Tata, zakladatel Tata Group, největšího indického obchodního konglomerátu, Dadabhai Naoroji, první Ind zvolený do britského parlamentu, harvardský profesor Homi K. Bhabha a jaderný fyzik Homi J. Bhabha.
Rodina Freddieho Mercuryho byla emigrantská. Jejich první domov byl v Indii. Později se přestěhovali na Zanzibar a nakonec se usadili v Anglii.
Stejně jako jeho předkové se i Freddie Mercury začlenil do nové kultury. Změnil si jméno a stal se ikonou západního popu.
A přesto zůstal na svůj původ nesmírně hrdý.
„Myslím, že jeho víra v zoroastrismus ho naučila,“ vysvětlila v roce 2014 jeho sestra Kashmira Cookeová, „tvrdě pracovat, vytrvat a jít za svými sny.“