Hudba nás může dostat přes to

The Nuance

Chirurgické operace bývají stresujícím zážitkem a tento stres může způsobit problémy.

„Výsledek operace do značné míry předpovídá stav, ve kterém se pacient nachází těsně před operací – jeho emocionální a fyzický stav,“ říká doktor Daniel Levitin, neurolog z McGillovy univerzity v Kanadě a autor mimo jiné knihy This Is Your Brain on Music (Tohle je váš mozek o hudbě).

Anxie může zvýšit srdeční tep a krevní tlak člověka způsobem, který zpomaluje hojení ran, oddaluje zotavení a zvyšuje riziko infekce. Silná předoperační nervozita může také narušit nástup chirurgické anestezie. „Tyto předoperační minuty jsou tedy klíčové pro dlouhodobý úspěch operace,“ říká Levitin.

Pro potlačení těchto rizik lékaři často podávají pacientům mírná sedativa, například valium – něco na uklidnění srdce a nervů. V rámci studie z roku 2009 však tým z nemocnice Södertälje ve Švédsku zvolil jiný postup: (Pacienti si mohli vybrat z několika žánrů hudby, jako je klasika, jemný pop a jazz, ale konkrétní skladby byly předem vybrány profesionálním muzikoterapeutem). Ve srovnání s druhou skupinou operovaných pacientů, kteří dostávali obvyklé léky na uklidnění, došlo u skupiny, která poslouchala uklidňující hudbu, k výraznějšímu snížení úzkosti před operací, zjistila studie.

Zjištění švédského týmu je běžné. Podle Cochraneova přehledu 26 studií z roku 2013, kterých se zúčastnilo více než 2 000 osob, hudba spolehlivě snižuje úzkost u osob připravujících se na chirurgický zákrok. A emocionální přínos hudby se neomezuje pouze na operační sál. V posledních desetiletích došlo k rozmachu oboru muzikoterapie a vyškolení muzikoterapeuti dnes pomáhají lidem zvládat úzkostné poruchy a další fyzické nebo psychické stavy – vše od poruch bolesti až po posttraumatickou stresovou poruchu.

„Lidé používají hudbu terapeuticky po celou dobu svého života,“ říká Peter Jampel, docent na katedře muzikoterapie na New York University. „Když ale mluvíme o muzikoterapii, mluvíme o záměrném využití hudby k řešení konkrétních oblastí problematického fungování.“

Podle srpnové zprávy Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se během června téměř třetina Američanů potýkala s příznaky úzkosti a deprese. V době, kdy společensko-politické rozpory a hrozba smrtícího viru stále vyvolávají všeobecné obavy a zoufalství, je možné, že hudba – její poslech, ale i hraní, zpívání a skládání – může mnohým nabídnout světlo v temnotě.

„V tomto období Covid-19 a izolačních účinků pandemie může hudba poskytnout smysluplný, snadno dostupný způsob, jak se spojit s nevyslovitelným – jak se dotknout vnitřních prožitků, vzpomínek a emocí, které by jinak nemusely být přístupné,“ říká Jampel.

Ve svém textu The Descent of Man (Původ člověka) Charles Darwin vyslovil teorii, že mluvená komunikace mezi prvními lidmi nebo předlidskými druhy mohla začínat jako něco mnohem hudebnějšího než relativně bezzvučné způsoby mluvení, které si vyměňujeme dnes.

„Pravěký člověk, nebo spíše nějaký raný předchůdce člověka, pravděpodobně poprvé použil svůj hlas při vytváření … hudebních kadencí,“ napsal Darwin. Jinými slovy, možná jsme si zpívali dříve, než jsme se naučili mluvit.

Darwin je jen jedním z dlouhé řady vědců, kteří pozorovali hluboký a instinktivní vztah člověka k hudbě. Každá kultura známá antropologům – současná i minulá – tvořila hudbu a hudba je často označována za univerzální jazyk, protože stejně jako úsměv nebo objetí její témata a pocity obvykle nevyžadují žádné předchozí učení nebo překlad.

Hudba aktivuje širokou síť mozkových oblastí a center, včetně oblastí souvisejících se zpracováním odměn, pozorností a pamětí, říká doktorka Abbey Dvoraková, odborná asistentka muzikoterapie na Iowské univerzitě. „Když si k něčemu pustíte melodii, lépe si to zapamatujete,“ zdůrazňuje. (Jedním z příkladů je píseň o abecedě.)

Výzkum také zjistil, že v reakci na hudbu se v mozku mění aktivita vln alfa i beta, což může v závislosti na jejím stylu a tempu zvýšit nebo snížit pozornost a vzrušení. Zatímco mírné a jednoduché melodie mají tendenci uklidňovat, výzkum opakovaně prokázal, že svižná, energická hudba zrychluje srdeční tep a poskytuje trvalý příliv energie těm, kteří běhají, zvedají činky nebo se věnují jiným formám fyzické aktivity.

„Velmi velké množství lidí užívá hudbu téměř jako drogu,“ říká Levitin z McGillovy univerzity. „Určitý druh hudby si pustí na začátek dne, určitý druh při jízdě autem nebo při chůzi do práce, něco jiného na cvičení, něco jiného na uklidnění.“

Nikoho by nemělo překvapit, že lidé mohou hudbu používat také k řešení svých negativních emočních stavů.

Používání hudby ke zvládání úzkosti a deprese

V přehledu z roku 2017 v časopise Psychology of Music byly nalezeny důkazy, že u lidí s klinickou úzkostí nebo depresí může poslech hudby snížit srdeční tep, krevní tlak a další fyzické příznaky spojené s jedním nebo oběma těmito stavy. Může také selektivně aktivovat oblasti mozku související s emocemi způsobem, který zlepšuje náladu a posiluje regulaci emocí.

„Hudba může aktivovat nebo snížit regulaci amygdaly, což je mozkové centrum intenzivních emocí,“ říká Dvorak.

„Někdo, kdo se cítí velmi smutný a kdo potřebuje katarzní moment – poslech smutné hudby mu může umožnit se rozplakat, a tak se vrátit do homeostázy.“

Vysvětluje, že profese muzikoterapie – taková, na které se podílí certifikovaný muzikoterapeut – je individuální přístup k duševní pohodě, který může kombinovat poslech hudby se zpěvem, hrou na nástroj nebo dokonce skládáním hudby. Pro lidi, kteří mají zájem prozkoumat muzikoterapii, je podle Dvorakové skvělým neziskovým zdrojem informací Americká asociace muzikoterapie.

Nepotřebujete pomoc terapeuta, abyste zažili některé uklidňující nebo zklidňující účinky hudby. Dvorak však říká, že přístup k přínosům hudby není tak jednoduchý jako zapnutí Spotify. „V našem životě máme kolem sebe spoustu hudby,“ podotýká. Hudba hraje v obchodě s potravinami i v kavárně a možná máte hudbu puštěnou neustále, když jste v autě nebo dokonce na pracovišti. Tuto stálou zvukovou kulisu na pozadí popisuje jako zdroj „pasivního poslechu“ a v některých případech může být rozptylující nebo dokonce rušivá.

Pro ty, kteří doufají, že zvládnou stres nebo negativní emoce, může být podle Dvorakové přínosnější aktivní poslech. „To znamená naslouchat s určitým cílem,“ říká. „Znamená to plně se soustředit na hudbu, což je druh praxe všímavosti.“ To zahrnuje odložení telefonu nebo jiných rušivých vlivů a věnování času plnému ponoření mysli a smyslů do hudby.

Záleží samozřejmě na typu hudby, kterou posloucháte. Neexistuje však žádný univerzální soundtrack pro duševní zdraví. „Ta ‚správná‘ hudba je velmi subjektivní,“ říká Levitin. „Záleží na denní době a vaší náladě.“ Obecně říká, že hudba, která má pomalé tempo a neobsahuje žádné prudké změny, bývá uklidňující. „Většina lidí ale ví, jaký druh hudby je uvolňuje,“ říká.“

Uvolnění nemusí být vždy cílem posluchače. „Někdo, kdo se cítí velmi smutný a potřebuje katarzní moment – poslech skladby smutné hudby mu může umožnit se rozplakat, a tak se dostat zpět do homeostázy,“ říká Dvorak. Po tomto okamžiku katarze podpořené hudbou mohou podle ní skladby, které člověk považuje za nadějné, povzbudivé nebo připomínající šťastné vzpomínky, pomoci překonat pocity smutku.

Hudba není řešením všech našich problémů. Ale ve chvílích, kdy se nám zdá, že nás tíží tíživá životní situace nebo zklamání, může hudba – stejně jako každé umění – mnohým z nás pomoci znovu se spojit s pocitem úžasu a krásy.

„Někdy jsou věci, které nedokážeme vyjádřit slovy,“ říká Dvorak. „Ale prostřednictvím hudby je vyjádřit můžeme.“