Washington(CNN) John McCain vždy žil pro boj. Nyní čelí své nejtěžší bitvě.
Arizonský republikánský senátor se často zdál nezničitelný, a to i přes veškerou snahu svých věznitelů z vietnamské války, dřívější boj s melanomem a seznam čestných politických porážek. A nyní mu byla diagnostikována rakovina mozku, jak ve středu informovala CNN,
Je to politik bojovník, který si na těle i na duši nese jizvy z celoživotních vojenských a politických kampaní a zdravotních strašáků. Nasbíral více nepřátel i přátel než většina mužů a je certifikovaným národním hrdinou.
Před osmi lety stál McCain, jeden z posledních velikánů Senátu, před rakví svého přítele a sparingpartnera senátora Edwarda Kennedyho, který podlehl stejné nemoci, s níž nyní bojuje, a vysvětloval jejich společný přístup k životu.
„Ted a já jsme sdíleli názor, že boj, do kterého se nezapojíme, je bojem, který si neužijeme,“ řekl McCain a vzpomněl na bouřlivé spory se svým senátním kolegou lvem, ale také na chvíle, kdy pohřbili své neshody, aby pro národ vytvořili pokrok.
McCain prohlásil, že se po operaci, která proběhla téměř před týdnem, nemůže dočkat, až se vrátí do práce, a telefonuje. Bylo mu však zakázáno dva týdny cestovat. Nyní by jeho pohyb mohla dále omezit léčba, která by mohla zahrnovat chemoterapii a ozařování.
McCain ve čtvrtek na Twitteru ocenil příval podpory, které se mu dostalo od kolegů z obou stran uličky i od dalších politických velikánů.
„Velmi si vážím přívalu podpory – bohužel pro mé sparingpartnery v Kongresu budu brzy zpět, takže vydržte!“ napsal.
Dlouhodobě jsou McCainovy vyhlídky skličující. Jeho lékaři s McCainovým svolením sdělili Sanjayovi Guptovi ze CNN, že trpí glioblastomovým nádorem, agresivní formou rakoviny. Kennedy, který byl rovněž diagnostikován během ostrého senátního souboje o zdravotní péči, přežil po podobné diagnóze asi 15 měsíců. Gupta vysvětlil, že průměrné přežití u maligního glioblastomu bývá při léčbě kolem 14 měsíců.
Přesto jedna studie z roku 2009 uvádí, že téměř 10 % pacientů s glioblastomem může podle Americké asociace pro mozkové nádory žít pět let nebo déle.
RELEVANTNÍ:
Jedna věc je však jistá, McCain bude bojovat – na což ve středu večer upozornil jeden z jeho bývalých odpůrců.
„John McCain je americký hrdina & jeden z nejstatečnějších bojovníků, jaké jsem kdy poznal,“ napsal na Twitteru bývalý prezident Barack Obama. „Rakovina neví, proti čemu stojí. Dej jí co proto, Johne.“
Jeho dcera Meghan vydala prohlášení, ve kterém vzdala hold svému otci, když se jeho diagnóza dostala na veřejnost.
„Je to nejtvrdší člověk, kterého znám. Ani ten nejkrutější nepřítel by ho nedokázal zlomit. Agresivita politického života by ho nedokázala ohnout… Rakovina ho může postihnout mnoha způsoby; ale nepřinutí ho vzdát se. Nikdy ho nic nepřimělo.“
Po celou svou vojenskou a politickou kariéru byl McCain ztělesněním „muže v aréně“ svého hrdiny prezidenta Theodora Roosevelta, jehož tvář je „poznamenaná prachem, potem a krví“ a který často selhává „odvážně ve velkém“ na rozdíl od bázlivých duší, které neznají ani vítězství, ani porážku.
Fixture of Capitol Hill
Tato bojovnost však někdy odhalovala křehkou, prudkou stránku jeho osobnosti, která možná limitovala konečný vrchol jeho vojenské a politické kariéry a často se projevovala ve chvílích velkého tlaku.
Přesto je McCain také zpátečník, který udržuje přátelské vztahy se soupeři napříč politickou uličkou, jež se často stávaly podrážděnými, jako když se při slyšeních ve výborech střetl s Hillary Clintonovou a kolegou z vietnamské války Johnem Kerrym, když s ním byli v Senátu.
Když ve volbách v roce 2008 prohrál s Obamou, vstoupil McCain do temného období svého veřejného života, kdy často vystupoval jako rozzlobený a dosud se nesmířil se svou porážkou.
Znovuzískání Senátu republikány v polovině volebního období v roce 2014 mu však dalo šanci přepsat poslední kapitolu jeho kariéry, neboť se konečně ujal vedení senátního výboru pro ozbrojené služby, po němž dlouho toužil. Brzy se pustil do Obamovy administrativy kvůli její politice v Iráku, Sýrii a na Ukrajině.
Věděl však, že jeho čas je omezený.
„Každý den,“ řekl McCain v roce 2015 deníku New York Times, „je o den méně, než kdy budu moci sloužit v Senátu.“
McCain, zvolený teprve loni na podzim do svého šestého senátního období, se nechtěně ocitl v centru prezidentského volebního klání v roce 2016, když na něj zaútočil Donald Trump, který řekl: „Měl bych se stát senátorem: „Nebyl to válečný hrdina,“ řekl Trump v Iowě v roce 2015.
„Byl to válečný hrdina, protože byl zajat. Mám rád lidi, kteří nebyli zajati.“
Komentář vyvolal vzhledem k McCainově válečné minulosti pobouření. Znamenal však také důležitý moment v politické historii – poprvé ukázal Trumpovu schopnost nechat si projít chování, které by jiné kandidáty potopilo.
McCainův napjatý vztah s Trumpem byl podtržen v pondělí, ještě před zprávou o jeho diagnóze rakoviny, kdy prezident řekl, že doufá, že se arizonský senátor brzy uzdraví: „Protože nám chybí. Je to krutý hlas ve Washingtonu …. a navíc potřebujeme jeho hlas.“
V posledních týdnech se McCain stal zdrojem barvitých citátů pro novináře v souvislosti s ruským mrakem, který se vznáší nad Trumpem, a opakovaně předpovídal, že „v tom, co vykreslil jako klasický washingtonský skandál, budou padat další boty“. Dal také najevo své pohrdání jakýmikoliv snahami o zlepšení vztahů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Neúčast arizonského senátora ve Washingtonu v posledních dnech přišla v politicky nevhodnou dobu pro vůdce senátní většiny Mitche McConnella, který se zoufale snaží najít většinu pro zrušení a nahrazení Obamacare.
Jakákoli delší nepřítomnost arizonského senátora ve Washingtonu ještě více sníží McConnellovu již tak tenkou většinu.
Tento týden, poté co snaha o zdravotní péči ztroskotala, McCain porušil své řady a vyzval k diskusi s demokraty a k procesu ve výboru, který by konečně zajistil „Američanům přístup ke kvalitní a dostupné zdravotní péči“.
McCain často žertoval, že je „starší než hlína“.
Ačkoli je mu nyní 80 let, McCain udělal jen málo ústupků svému věku. Dodržuje náročný program cestování po světě, který by vyčerpal muže o polovinu mladšího. Často se objevuje v nedělních talk show přímo z Arizony v ranních hodinách. Deník Washington Post minulý měsíc uvedl, že McCain jen v letošním roce urazil 75 000 mil do více než 15 zemí.
Městská hala CNN s americkými senátory. Johnem MCcainem a Lindsey Grahamem ve středu 1. března. Jeho nejbližší přítel, senátor z Jižní Karolíny Lindsey Graham, řekl CNN na začátku tohoto týdne, že si hektické tempo vybralo svou daň.
„Víte, on se prostě vyčerpal cestováním po celém světě,“ řekl Graham.
Není známo, zda McCainův zdravotní stav přispěl k jeho poněkud zmatené linii otázek během červnového vystoupení propuštěného ředitele FBI Jamese Comeyho na Kapitolu.
Neustále se však připomínají jeho předchozí boje se smrtelností.
Jeho opuchlá levá tvář a jizva na obličeji pochází z operace melanomu v roce 2000. Během jeho kampaně v roce 2008 mu museli asistenti česat vlasy, protože stále nemůže zvednout ruce nad hlavu – díky zraněním, která pocházejí z letecké havárie a z let strávených jako válečný zajatec.
Ale McCainova zkušenost z Vietnamu ho sotva učinila méně nadšeným z použití vojenské síly v zahraničí. Někdy se zdá, že jeho rozhořčení nad nějakým konfliktem nebo příkladem masového porušování lidských práv z něj vyvěrá v přesvědčení, že americké vedení chybí.
Je to postoj, kvůli němuž demokratičtí kritici tvrdí, že je ztělesněním republikánského reflexu reagovat na každý globální problém vojenskou silou, což Ameriku přivedlo do chybných akcí, jako byla válka v Iráku.
Jeho jestřábí pohled na svět se odráží na stěnách McCainovy senátní zasedací místnosti, kde jsou vystaveny dopisy a fotografie takových vůdců, jako byli Ronald Reagan a Margaret Thatcherová, kteří kritiku nesnášeli rádi.
Z hanojského Hiltonu do Washingtonu
McCainova legenda je dobře známá. Syn a vnuk admirálů odmítl nabídku přednostního propuštění z nechvalně proslulého zajateckého tábora Hanoi Hilton, dokud se domů nedostanou i jeho kamarádi. Poté, co bylo jeho letadlo Skyhawk sestřeleno nad Severním Vietnamem, byl McCain vězněn pět a půl roku, z toho několik let na samotce. V roce 1973 se vrátil domů do země zmítané válkou a v roce 1981 konečně odešel z amerického námořnictva do důchodu. V letech 1983-1987 působil ve Sněmovně reprezentantů jako konzervativec z dolní linie a poté v Senátu vystřídal odcházejícího Barryho Goldwatera.
Jeho senátní kariéra se téměř zřítila k zemi dříve, než začala. V roce 1989 patřil do skupiny senátorů Keating Five, kteří byli obviněni z ovlivňování regulačních orgánů v kauze financování volební kampaně. Byl sice očištěn, ale senátní etická komise ho obvinila ze špatného úsudku, což byla zkušenost, díky níž se stal průkopníkem reformy financování volebních kampaní.
Připojil se ke Kerrymu, aby usnadnil usmíření a nakonec znovuotevření diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Vietnamem.
V roce 2000 se zaměřil na Bílý dům a kandidoval jako svérázný republikán, který celé hodiny držel s novináři v jeho volebním autobuse otevřený dvůr. Jeho snaha byla nakonec po brutální kampani v primárkách v Jižní Karolíně rozdrcena tehdejším guvernérem Texasu Georgem W. Bushem a on se vrátil do Senátu, a to v době, kdy Washingtonu dominovala politika národní bezpečnosti v souvislosti s útoky z 11. září 2001 a válkami v Iráku a Afghánistánu, jejichž byl McCain silným zastáncem.
McCain, který je na Kapitolu často k vidění uprostřed hloučku novinářů, byl kdysi tiskem tak milován, že jednou žertoval, že média jsou jeho ‚základnou‘.“
Koncem roku 2007 byl připraven na další bitvu – další prezidentskou kampaň, tentokrát republikánskou nominaci vyhrál, ale nakonec v roce 2008 nestačil na Obamu.
Dějiny si jeho kampaň možná nejlépe pamatují díky tomu, že si vybral guvernéra Aljašky. Sarah Palinovou za svou viceprezidentku, což byl tehdy krok, který byl vítán jako odvážný, ale později byl kritizován, protože nezkušenost jeho kandidátky vedla kritiky k obvinění, že je nekvalifikovaná na to, aby byla na krok od prezidentství.
Pokud je minulost nějakým vodítkem, bude McCain na svou diagnózu reagovat se svým typickým humorem. Jedna z jeho oblíbených hlášek na pódiu vypráví o tom, jak se vyrovnal s porážkou s Obamou v roce 2008.
„Poté, co jsem prohrál, přátelé, jsem spal jako mimino – dvě hodiny jsem spal, pak jsem se probudil a plakal.“