Děti pláčou z mnoha důvodů. Pláč je emocionální reakcí na stresující zážitek nebo situaci. Míra tísně dítěte závisí na vývojové úrovni dítěte a na jeho předchozích zkušenostech. Děti pláčou, když cítí bolest, strach, smutek, frustraci, zmatek, hněv a když nemohou vyjádřit své pocity.
Plak je normální reakcí na rozrušující situace, které dítě nemůže vyřešit. Když se vyčerpají zvládací schopnosti dítěte, je pláč automatický a přirozený.
Dítě se časem naučí vyjadřovat pocity frustrace, hněvu nebo zmatku bez pláče. Rodiče možná budou muset stanovit pokyny, které dítěti pomohou rozvinout vhodné chování.
Pochvalte dítě za to, že nepláče, dokud není správný čas a místo. Naučte jiné reakce na stresující situace. Povzbuzujte děti, aby „používaly svá slova“ k vysvětlení toho, co je rozrušilo.
Když si děti osvojí více dovedností pro zvládání a řešení problémů, budou plakat méně často. Jak chlapci dospívají, mají tendenci plakat méně než dívky. Mnozí se domnívají, že tento rozdíl mezi chlapci a dívkami je naučeným chováním.
Záchvaty vzteku jsou nepříjemné a rušivé chování nebo emoční výbuchy. Často se objevují jako reakce na neuspokojené potřeby nebo přání. Záchvaty vzteku se častěji vyskytují u mladších dětí nebo u dětí, které nedokážou vyjádřit své potřeby nebo ovládat své emoce, když jsou frustrované.