Rozmach PC her je věc, která se stala a vždycky se měla stát, a to díky dostupnějším vývojovým nástrojům a odstranění fyzických překážek v distribuci. O e’er rostoucím přílivu nových her na Steamu se hodně diskutovalo, ale nedávno jsme se dočkali skutečného čísla. Aktuální celkový počet her – tj. kompletních, jednotlivých her, bez DLC a neherního softwaru – v obchodě společnosti Valve nyní činí přibližně 30 000.
Což je, upřímně řečeno, méně, než jsem čekal. Ale ještě více zarážející je podíl těch, které byly vydány v posledních dvou letech – více než 50 % z nich, na obchod, který existuje od roku 2003. Větší výběr a větší rozmanitost není k zahození, ale přetrvávajícím problémem je pro vývojáře zviditelnění a pro hráče třídění zrna od plev.
Valve včera oznámil další přepracování svých systémů objevování, ale jako vždy jde o algoritmus, nikoliv o člověka – jak reálné je s takovými čísly očekávat, že tato poslední robotická snaha přinese významnou změnu?
PC Gamer se k číslu 30 000 – zaokrouhlenému z přesnějších 27 662 – dopátral procházením poslední měsíční zprávy SteamSpy spolu se statistikou, že 16 000 z těchto her bylo vydáno od roku 2017. Tedy od doby, kdy služba Steam Direct zrušila předchozí systém komunitního hlasování Greenlight ve prospěch možnosti kohokoli vydat hru na Steamu (výměnou za zálohu 100 dolarů, která se vrací v případě, že hra vygeneruje dostatečné příjmy). To je 53 % všech her na Steamu od spuštění služby před 16 lety a v průměru 154 nových her vydaných každý týden.
Dříve jsem se staral o naši rubriku Neznámá potěšení, která se snaží každý týden najít „nejlepší“ novinky na Steamu, a důvodem, proč jsem s tím přestal, bylo za a) obrovská časová náročnost, protože jsem musel hrát desítky her, abych našel 5 skvostů, a za b) hraní strašného množství příšerných věcí škodí na duši.
Kurátorství je životně důležité, pokud jde o to, aby hráči našli hry, které je skutečně zajímají a nejsou to odpadky, ale to je stále něco, čemu se Valve sami vyhýbají, přestože mají zdroje daleko, daleko přesahující zdroje jednoho ohromeného herního novináře. Zatím dávají přednost algoritmům, uživatelským recenzím a outsourcingu na kurátory třetích stran, jako jsme my.
Pro novou hru, která nepochází ze zavedené stáje nebo značky, je vzhledem k tomuto obrovskému množství hluku skutečným a stále větším problémem si jí všimnout. Vedlejší a nákladná odvětví reklamy a marketingu (včetně placených dohod s influencery) nabývají na významu, zatímco úloha vydavatele her (mimo blockbustery) se nadále mění z poskytování finančních prostředků spíše na pouhé získávání pozornosti.
To s sebou nese riziko, že menší, méně finančně zajištěná studia nebudou schopna najít své publikum, protože budou téměř zcela závislá na rozmarech algoritmů a recenzí (odborných i jiných).
Stejný problém samozřejmě již dlouho existuje ve světě knih a hudby, jejichž nové nabídky se objevují v ještě větším množství než počítačové hry – také proto, že se v digitálním věku snížily tradiční bariéry vstupu. Jak o víkendu upozornil jeden z vývojářů, jen v loňském roce vyšlo u jednoho vydavatele, Penguin Random House, 15 000 nových knih – tolik, kolik bylo nových her na Steamu během dvou let. Úplné číslo, napříč všemi vydavateli, a co teprve včetně e-knih vydávaných vlastním nákladem, bude nepochopitelně vyšší.
Tam také všichni tvůrci kromě několika málo bojují o živobytí, natož o bohatství, ze své vášně a profese, a i tam vynořování závisí především na algoritmech, recenzích, kurátorech a vydavatelích. Proč je tento problém možná citelnější u her, je to, že většina z nich vyžaduje spíše týmy než jednoho tvůrce – v sázce je živobytí více lidí a dost často roky práce a kreativity vystřelené do prázdna. A pak nemusí být při zběžném pohledu snadno odlišitelné od snůšky braků.
Kdysi jsem se také staral o naši rubriku Steam Charts (důvod odchodu: šílenství), a i když tam vždycky byly hlavní hvězdy velkých jmen, pravidelně se objevovala i překvapení, nějaké nové potěšení z dosud neznámé stáje. To je teď tak vzácné a bezpečnější, vícerozpočtové, masově prodávané sázky jsou ještě dominantnější.
Jen v roce 2018 vyšlo na Steamu 9 300 nových her. A to nepočítáme Itch, Humble, Kongregate, herní džemy, Patreon ani nikde jinde (a teď tu máme obchod Epic a bezedné rozpočty Epicu odvozené od Fortnite, které si také ukusují velký kus koláče pozornosti). To je ale hromada bohatství (a protože různá kvalita je nevyhnutelná, také hromada blbostí).
Nic si nestěžuji na to, že je na výběr více her než kdy jindy: více hlasů, více perspektiv, více nápadů. Tak by to mělo být v každém tvůrčím médiu. Tak se tvůrčí médium zlepšuje, místo aby se zakořenilo a atrofovalo. Ale 16 000 her za dva roky: jak může někdo zajistit, že to dobré vyjde? Snad jen samotná společnost Valve, která sice neustále oznamuje aktualizace softwaru, který zajišťuje „objevitelnost“ služby Steam, ale lidský přístup ji zjevně nezajímá.
Důležitější je, zdá se, nabízet další pobídky již úspěšným. Víc her než kdy dřív, ale stejně to nějak dopadá tak, že bohatí bohatnou.