‚Portlandia‘: Armisen a Carrie Brownsteinová vybírají své nejlepší hudební momenty

No Merchandising. Pouze pro redakční použití. No Book Cover Usage.Povinný kredit: Foto: Ifc Films/Kobal/REX/ (5873866d)Fred Armisen, Carrie BrownsteinPortlandia - 2010Ifc FilmsUSATelevize
Ifc Films/Kobal/REX/

Populární na Variety

Seriál IFC nedávno ukončil svou osmou a poslední sezónu.

Nemusíte být zrovna geniální v propojování teček, abyste přišli na to, proč byla hudba klíčovou součástí seriálu Portlandia, který nedávno ukončil svou osmou a poslední sezónu. Hostitelské město je rockovým městem, ale co víc, Fred Armisen a Carrie Brownsteinová dospěli na punkové scéně, ačkoli to byl její počáteční nárok na slávu a jeho tajná identita. Do seriálu společnosti IFC zakomponovali tolik původních písní, že by se dalo s klidem tvrdit, že jako hlavní týdenní hudebně-komediální seriál předběhl „Crazy Ex-Girlfriend“ na celé čáře.

Na počest osmi sezón požádal Variety Brownsteina (rovněž známého ze Sleater-Kinney) a Armisena, aby každý z nich uvedl čtyři nejzajímavější momenty ze značné knihovny původních melodií jejich seriálu. Některé z voleb dua se týkaly slavných hostujících hvězd z hudebního světa (Henry Rollins, k.d. lang) nebo kolegů z obsazení (známý Kyle McLachlan) a v některých případech Armisen vybral melodie, které primárně napsal druhý z partnerů. Jejich výběry:

Plakát na YouTube

„Starostova píseň pro Portland“ (2011) s Kylem McLachlanem

BROWNSTEIN: Závěrečný beat tohoto zavinovacího skeče spočíval v tom, že starosta zazpívá městu milostnou píseň. Měli jsme k tomu hudbu. Neměli jsme ale text. A spousta věcí, které v seriálu děláme, zejména na začátku – a to bylo ve druhé sérii – je improvizovaná. Kyle si před natáčením poslechl píseň a napsal velmi hloupý text, který tak trochu evokoval postavu Toma Jonese. Bylo to velmi zvláštní a surrealistické. Byl nervózní. Bral to vážně, což se mi líbí. Kyle si vždycky libuje v příležitostech, kdy může ukázat, jak široký je záběr jeho improvizace, a má také výstřednosti, které podle mě zřejmě brzy vytěžil a podnítil David Lynch, ale opravdu to k němu patří. Je tak sofistikovaný, ale zároveň je v něm i určitá hloupost. Ta píseň nějakým způsobem ztělesňuje tyto zdánlivě nesourodé Kyleovy vlastnosti – tu drzost, ale i neohrabanost, nebo spíš bezelstnost. Takže ta písnička si určitě žije vlastním životem, stejně jako, myslím, všechno, co Kyle McLachlan dělá a co vypovídá o jeho jedinečnosti.“

Plakát na YouTube

„Animal Parade“ (2013) s Mattem Berrym

ARMISEN: Squiggleman byla postava (kterou hrál Berry), která byla oblíbeným zpěvákem dětské hudby. Když se naše postavy Brendan a Michelle pokusily o nějakou náročnější hudbu, děti v publiku to nezajímalo. „Animal Parade“ se zdála být dokonalým – a doufejme, že i přesným – vyobrazením tohoto žánru. Text písně je o průvodu nebo zvířatech a zvucích, které vydávají, ale pak najednou přišla řeč na sklápěčku.

Plakát na YouTube

„I Refuse“ (2018) s Henry Rollinsem, Kristem Novoselicem a Brendanem Cantym

BROWNSTEIN: Bylo to nepopiratelné vzrušení, které jsme všichni – herci, štáb, scénáristé – cítili, když jsme mohli dát dohromady skupinu Riot Spray složenou z Krista z Nirvany, Brendana z Fugazi a Henryho Rollinse z Black Flag a mnoha dalších věcí. To bylo pro svět Portlandie tak jedinečné, že se to mohlo spojit v rámci komedie. Fred tu píseň napsal a byla dokonalá z hlediska hudební éry, kterou jsme se snažili ztvárnit. Fred i já pocházíme z punkových a indie kapel a určitě tento žánr považujeme za velmi formativní pro nás oba. Ta píseň a ten skeč byly o zkoumání toho, jak stárne rozhořčení. Jak to skloubit s touhou žít pohodlně? Když jsme byli mladí, věřili jsme v tuhle věc, která byla tak trochu antikorporátní, antikapitalistická, a pak jsme se nakonec chtěli postarat o sebe a svou rodinu a své město a svou zemi, takže to někdy znamená kompromis a otevřenost místo uzavřenosti. A postava jako Spyke, kterou Fred hraje, je ta poslední, která se s těmito věcmi tak nějak vyrovnává, takže své přátele vnímá jako zrádce.

Plakát na YouTube

„Ona teď dělá šperky“ (2015)

ARMISEN: Bylo to prohlášení, které jsme v té době často slýchali. Carrie ji napsala a několikrát jsme ji hráli naživo, což se mi opravdu líbilo.

Plakát na YouTube

„Dva banány“ (2014) s Mayou Rudolph a Tuckem & Patti

BROWNSTEIN: To opravdu zahrnuje absurditu naší show, o kterou jsme se vždycky snažili. Je to prostě taková absurdní myšlenka, textově – opravdu obutá metafora, aby byla použitelná. Ta myšlenka, že dva banány jsou nějak podobné muži a ženě a že tak nějak funguje romantika a oheň zůstává zažehnutý, je opravdu chabý koncept. Ale s takovou upřímností to zpívají Maya Rudolph a Tuck & Patti a pak Fred a já.

Plakát na YouTube

„Going Home“ (2014)

ARMISENA: Ze skeče s názvem „The Best Part is Going Home“. Je to o tom, jak jdeme na koncert kapely a zažíváme všechny ty věci, kvůli kterým je večer tak trochu vyčerpávající – stání v různých frontách, tlačení se, nutnost zůstat na několik přídavků. Tenhle sladký hlas se ozve, když začíná ta nejlepší část večera: jít domů.

Plakát na YouTube

„What About Men?“ (A co muži?) (2016)

BROWNSTEIN: „What About Men?“ je píseň, o které se neustále mluví. Je to video, které si lidé posílají, když se ve zprávách objeví něco, co připomíná zoufalý osud heterosexuálních bílých mužů. Vzhledem k povaze seriálu Portlandia nás zajímá taxonomie, takže i když jde o satiru, pořád je to vysvětlení, kdo jsou ty postavy, a ne jejich obžaloba. Místo toho, abychom jen ukázali prstem a řekli: „To je směšné, že se tak cítíte,“ spojením s hymnou říkáme: dobře, možná s hnutím za práva mužů nesouhlasíme, ale je zajímavé zkoumat důvody, které za něčím stojí, a dělat to způsobem, který se snaží o pochopení a porozumění. A když dospějete k výsledku svého zkoumání, můžete být stále na místě, kde nesouhlasíte, ale to neznamená, že nestojí za to snažit se pochopit motivace lidí.

Plakát na YouTube

„Down to the River to Pray“ (2014) s k.d lang

ARMISEN: I když je tato píseň zpívaná k. d. langem na venkovské cestě poslední scénou 4. série, rád ji považuji za poslední scénu celého seriálu. Vycházím z toho, že lidé sledují seriál mimo pořadí, a tohle je takový dokonalý tón pro závěr: optimistický duchovní zpěv.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.