V povodí Nilu jsou všechny aspekty lidského rozvoje spojeny s vodou. Pěstování potravin, zajištění základní hygieny, výdělek, sport nebo ochrana přírodního prostředí, to vše závisí na dostupnosti a přístupu k dostatečnému množství vody. Růst populace a hospodářský rozvoj tlačí na rychle rostoucí poptávku po vodě; vedou také ke zhoršování životního prostředí a (v interakci s) klimatickými změnami, což vytváří další tlak na vodní zdroje a omezuje jejich obnovitelné zásoby. Voda se pak stává stále vzácnější.
Abychom pomohli pochopit tuto dynamiku poptávky, dostupnosti a tlaku na zdroje, začněme od základů a podívejme se na povodí.
Povodí Nilu pokrývá území 12 zemí: Egypt, Súdán, Jižní Súdán, Eritrea, Etiopie, Středoafrická republika, Keňa, Uganda, Rwanda, Burundi, Kongo a Tanzanie, tedy území o rozloze 3 200 000 km².
V roce 2016 žilo v povodí více než 257 milionů lidí, což představuje 20 % africké populace.
Základní hydrologie
Se svými 6 695 km je Nil nejdelší řekou na světě, na druhém a třetím místě jsou Amazonka (6 400 km) a Jang-c‘ (6 300 km). Celkovou plochou povodí ročně proteče 3 200 000 m³ vody, což jej činí srovnatelným s řekami Mississippi, Kongo a La Plata.
Povodí se dělí na 10 různých dílčích povodí se dvěma hlavními rameny: Bílý Nil a Modrý Nil.
Modrá nilská větev, přitékající z Etiopské a Eritrejské vysočiny
- Přibližně 85 % celkového ročního průtoku povodí Nilu
- Modrý Nil dílčí povodí, největší přispěvatel vody do Nilu. Modrý Nil teče z Etiopské vysočiny do Chartúmu poté, co projde různými velkými přehradami.
- Podpovodí Tekeze-Atbara, nejsezónnější část Nilu, se třemi zásobními přehradami: Přehrady TK5 v Etiopii a přehrady Khashim a Girba v Súdánu. Toto dílčí povodí vypouští vodu do Nilu severně od Chartúmu.
Bílá nilská větev, přitékající z oblasti Velkých jezer (asi 15 % ročního odtoku)
- Přibližně 15 % celkového ročního odtoku povodí Nilu
- Podpovodí Viktoriina jezera povodí, které odvádí veškerou vodu do Viktoriina Nilu v Jindži (Uganda)
- Podpovodí Viktoriina Nilu, z Jindži do přítoku Albertova jezera (Viktoriin Nil)
- Dílčí povodí Albertova jezera zahrnuje legendární pohoří Rwenzori neboli Měsíční hory, Jiřské a Edwardovo jezero. Odtud Albertův Nil pokračuje na sever do
- podpovodí Bahr el Jebel; zde se k řece připojuje voda z oblasti pokrývající horu Elgon; tato voda vytváří Bahr el Jebel neboli Horskou řeku; část, která protéká Suddskými bažinami, se nazývá Bahr el Zaraf neboli Žirafí řeka.
- Dílčí povodí Bahr el Ghazal odvádí do Bahr el Jebel vodu ze západní části Jižního Súdánu a Súdánu.
- Dílčí povodí Baro Akobo. Do Bahr el Džebelu se vlévá voda z Etiopské vysočiny a rovin Jižního Súdánu (řeka Akobo/Pibor/Sobat). Vzniká tak Bílý Nil.
- Podpovodí Bílého Nilu od Malakalu v Jižním Súdánu po Chartúm v Súdánu.
Podpovodí Hlavního Nilu
- U Chartúmu v Súdánu se Bílý Nil a Modrý Nil spojují v mohutnou řeku Nil, která teče na sever ke Středozemnímu moři.
Několik údajů o zemích v povodí Nilu
(km²)
v povodí
(*) Vnitřní obnovitelné zdroje vody: nejedná se pouze o vodu z Nilu, ale mohou sem patřit i jiné obnovitelné sladkovodní zdroje.
Zdroj: FAO – Aquastat – 11/2017.
Všimněte si, že DR Kongo má obrovské vnitřní obnovitelné zásoby vody, které se však nacházejí především v povodí řeky Kongo. Její příspěvek do řeky Nil je spíše omezený. Jiné země, například Rwanda a Burundi, jsou na zásobování vodou z Nilu velmi závislé a Uganda, Jižní Súdán a Egypt jsou téměř výhradně závislé na vodě z povodí Nilu.