Proč má slepý had oči? Ne, to není vtip, je to potenciálně záhadná vědecká otázka – na kterou může pomoci odpovědět pochopení evoluce.
Slepí hadi jsou malí nejedovatí tvorové, kteří tráví většinu života pod zemí. Živí se vajíčky a larvami mravenců a termitů a spoléhají na svůj čich, aby se dostali z bodu A do bodu B. Podívejte se však na zárodek slepého hada a zjistíte, že má oči – stejně jako běžný had. Oči slepého hada se v průběhu vývoje plodu zmenšují. V době, kdy se vylíhne z krunýře, je slepý had v podstatě slepý.
Jak si tyto zvláštní rysy vysvětlit? Nezdá se, že by byly nějak strašně užitečné – ve skutečnosti mohou být oči zranitelným místem, pokud se rozzuření mravenci rozhodnou bránit svá hnízda útokem na ně. Pokud však slepí a vidící hadi sdílejí stejného předka, není přítomnost očí u prvních z nich takovou záhadou.
Příbuzné organismy procházejí podobnými vývojovými stádii jako ostatní, přičemž druhy se společnými předky mají stejné znaky i jako embrya. K evoluční změně může dojít pouze postupnou modifikací existujících struktur. Proto není neobvyklé, že se ve vyvíjejícím se embryu organismu objevují znaky (například oči), které se v pozdější fázi vývoje modifikují (například se zmenšují) nebo mizí.
Nejen u slepých hadů se vývojová stadia embrya podobají embryonálním stadiím jiných blízce příbuzných organismů. Některé prastaré znaky u našich rybích předků, například žaberní štěrbiny, jsou přítomny i u lidských embryí, ale během vývoje mizí. Lidská embrya mají dokonce v raných fázích vývoje plodu ocas, což je společné s jinými druhy, s nimiž máme společné předky a prastaré geny. U lidí vyčnívající ocas obvykle zmizí v době, kdy se narodíme, ale občas se stane, že se v důsledku mutace narodí dítě s ocasem
.