Nosorožci jsou nádherná zvířata, mohutná a silná, a jsou zařazeni mezi velkou pětku lovných zvířat. Nosorožec nebo nosorožec je výrazný tím, že je jedním z největších zbývajících volně žijících zvířat, jehož hmotnost dosahuje a přesahuje jednu tunu. Jsou to býložraví lichokopytníci s rohem nebo dvěma rohy na čenichu a silnou vrstvou kůže. Nosorožci pocházejí z Afriky a jižní Asie.
Existuje nejméně pět různých druhů nosorožců, z nichž každý se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které je odlišují. Například africkým druhům chybí zuby v přední části tlamy, což znamená, že k trhání listnatého materiálu, kterým se živí, používají rty. Navzdory své jedinečné velikosti jsou tito nosorožci ohrožení, přičemž druhy černý, jávský a sumaterský jsou podle Červeného seznamu IUCN považovány za kriticky ohrožené.
Přinášíme vám další podrobnosti o nosorožcích se zvláštním zaměřením na to, proč se stali ohroženými, kde žijí, jaký mají význam, jak může svět pomoci chránit nosorožce před vyhynutím a několik zajímavostí o nosorožcích.
Několik zajímavostí o nosorožcích
Fakta 1. Nosorožci jsou ohroženi na životě. Nosorožci mohou běžet rychlostí až 30 mil za hodinu! Navzdory své hmotnosti dokáží nosorožci cválat rychlostí až 30 mil za hodinu.
Fakt 2. Nosorožci mohou vážit až 2 tuny. Nosorožci mohou v závislosti na druhu vážit více než 2 tuny. Kopytníci býložravci mají obecně mohutné tělo, špičaté nohy a jeden nebo dva kožní rohy, které jim dodávají kolosální hmotnost. Například černé druhy afrických zvířat váží od jedné tuny do jedné a půl tuny, bílé druhy přes dvě tuny.
Fakta 3. Nosorožci mají velmi špatný zrak. Nosorožci mají špatný zrak, ale zato dokonalý čich a sluch.
Fakt 4: Nosorožci mají velmi špatný zrak. Mohou se dožít až 50 let. Zvířata se mohou dožít až 50 let. Nosorožci bílí se dožívají 40 až 50 let, nosorožci černí 35 až 50 let a nosorožci indičtí 35 až 45 let.
Fakta 5. Doba březosti nosorožců trvá 16 měsíců a dospělosti dosahují přibližně za 5 let. Doba březosti nosorožců trvá 16 měsíců. Samičkám může trvat až pět let, než dosáhnou dospělosti.
Fakta 6. Nosorožci pocházejí především z Afriky a jižní Asie. Nosorožci se pohybují hlavně v Asii a Africe, přičemž jejich celkový počet v Africe a Asii dosahoval na počátku 20. století až 500 000 jedinců. Dnes se jejich počet pohybuje pod 29 000 a tento pokles je důsledkem přetrvávajícího pytláctví a ztráty jejich životního prostředí v průběhu desetiletí.
Fakta 7. Délka 4 až 10 stop. Nosorožci měří na délku od 4 do 10 stop a v ramenou jsou vysocí asi 60 cm.
Fakt 8. Od března 2020 žijí na celém světě už jen dva severní bílí nosorožci. K březnu 2020 zbývají na celém světě už jen dva severní bílí nosorožci. Jsou drženi v zajetí pod 24hodinovým dohledem v Ol Pejeta Conservancy v Keni.
Fakt 9. Největší ze zbývajících rodin nosorožců jsou afričtí bílí nosorožci a asijští nosorožci jednorozí. Ze zbývajících pěti druhů nosorožců jsou největší africký bílý nosorožec a asijský nosorožec jednorohý.
Fakt 10. Nosorožec jávský se vyskytuje pouze na ostrově Jáva. Od března 2020 se nosorožec jávský vyskytuje pouze v jednom národním parku na ostrově Jáva v Indonésii, přičemž v roce 2011 byl nosorožec jávský prohlášen za vyhynulého ve Vietnamu.
Fakta 11. Nosorožce indické se daří chránit a jejich počet se zvýšil z 200 kusů na přelomu 19. a 20. století na dnešních více než 3700 kusů. Díky ochranářskému úsilí se nosorožec jednorohý neboli indický přesunul z kategorie ohrožených druhů do kategorie zranitelných, i když je stále ohrožován pytláky kvůli rohu.
Proč jsou nosorožci důležití?
Jsou životně důležití pro ekosystém
Nosorožci jsou označováni jako „deštníkové druhy“ nebo klíčové druhy. Tato zvířata se po Zemi potulují již miliony let a hrají důležitou roli v ekosystému. Živí se zelenou listovou hmotou včetně trávy a spotřebovávají velké množství vegetace. Pomáhají tedy utvářet africkou krajinu. Pomáhají také ostatním zvířatům, jako jsou sloni a buvoli, udržovat v ekosystému zdravou rovnováhu.
Jsou turistickou atrakcí
Nosorožci jsou součástí africké „velké pětky“, což znamená, že patří mezi nejpozoruhodnější a nejnavštěvovanější zvířata ve volné přírodě. Turisté i místní obyvatelé navštěvují parky a další místa výskytu nosorožců, aby viděli tyto nádherné šelmy, čímž přispívají k ekonomice dané lokality i země. Jsou tedy zdrojem příjmů pro místní obyvatele.
Pomáhají chránit životní prostředí pro ostatní
Snahou o ochranu afrických nosorožců nechtěně pomáháme chránit životní prostředí pro ostatní divoká zvířata. Tím, že je všechny chráníme, zajišťujeme příjem pro místní komunity a lidi, protože zvíře je turistickou atrakcí. Podporujeme také místní komunity a lidi tím, že zajišťujeme dostupnost těchto zdrojů pro budoucí generace.
Kde nosorožci žijí?
V Africe se vyskytují dva druhy nosorožců a další tři v Asii.
Nosorožec indický
Jedná se o nosorožce jednorohého většího, který je téměř stejně velký jako africký nosorožec bílý a vyskytuje se v Indii, Pákistánu a Nepálu. Přežívají ve vysokých pastvinách a lesích na úpatí Himálaje. Asi 67 % indických nosorožců je omezeno na národní park Kaziranga v Indii.
Nosorožec jávský
Jsou jedním z nejohroženějších savců na světě, podle statistik jich zbývá už jen 60 kusů. V Nepálu, Barmě, na Sumatře, v Indii, Vietnamu a na Malajském poloostrově byli loveni až do vyhubení. Na území národního parku Ujung Kulon na Jávě v Indonésii žije 58 až 61 jedinců nosorožce jávského.
Nosorožec sumaterský
Je to nejmenší druh nosorožce a nejsrstnatější. Vyskytuje se ve vysokých nadmořských výškách na Borneu a Sumatře v Indonésii. V současnosti žije asi 275 nosorožců sumaterských. Jsou na pokraji vyhynutí a tento druh, který se kdysi potuloval po celé jihovýchodní Asii, je dnes omezen na Indonésii a Malajsii.
Nosorožec bílý
V současnosti žije asi 20 500 jižních bílých nosorožců a pouze dva severní bílí nosorožci. Bílí nosorožci nejsou zcela bílí, ale ve skutečnosti mají šedou barvu. Vyskytují se v Keni, Zimbabwe, Namibii a Jihoafrické republice.
Dříve žili také v Čadu, Středoafrické republice, Súdánu, Demokratické republice Kongo a Ugandě, ale byli vyhubeni. Dva zbývající severní bílí nosorožci jsou od roku 2020 v zajetí v rezervaci v Keni.
Nosorožec černý
Nosorožci černí se vyskytují především v Tanzanii, Zambii, Zimbabwe, Mosambiku a Jihoafrické republice. Jejich černí nosorožci jsou mnohem menší než nosorožci bílí, mají špičatou tlamu a někdy se jim může vyvinout třetí roh.
Proč jsou nosorožci ohroženi?“
Ztráta životního prostředí
Změny ve složení travnatých ploch, zemědělské postupy, těžba dřeva a odlesňování přispěly ke zničení životního prostředí, které nosorožcům vyhovuje. Zbývající se nacházejí ve fragmentovaných a izolovaných oblastech. V důsledku toho se mohou křížit a produkovat méně obratné nosorožce.
Omezení na jednu lokalitu může také přispívat k šíření nemocí. Nárůst počtu lidí také vytváří tlak na nosorožce a jejich biotopy, protože kontakt mezi nimi vede ke konfliktům mezi zvířaty a lidmi.
Pytláctví
Zvířata jsou ve velké míře nelegálně lovena pro své rohy. Poptávka po jejich rozích vedla k jejich vyhynutí v několika zemích, včetně Vietnamu v roce 2011. Věří se, že jejich rohy mají léčivé účely a afrodiziakální účinky nebo léčí řadu nemocí, jako je kocovina, horečka a rakovina.
Zvířata jsou proto často nelegálně lovena pro své rohy, které se prodávají na špinavých trzích za tisíce a tisíce dolarů. Například v některých částech Asie může kilogram rozemletého rohu nosorožce vynést až sedmdesát tisíc amerických dolarů. Rohy jsou také v některých komunitách považovány za symbol bohatství.
Slabá vymahatelnost práva
V některých zemích, jako je Vietnam a Čína, se části nosorožců dostávají na trh, protože zákony proti obchodu s těmito částmi zvířat jsou velmi laxní. V důsledku toho vznikl prostor pro zločince, kteří pracují v sítích a ganzích a prodávají části zvířat za velké peníze.
Obrovské množství špinavých peněz dalo vzniknout i organizovanému zločinu, zejména obchodníkům s drogami, kteří vidí v obchodu se slonovinou možnost, jak se rozvětvit.
Ilegální obchod s volně žijícími živočichy
Jak již bylo zmíněno, s částmi nosorožců se obchoduje za vysoké částky peněz, přičemž požadavky jsou stále vyšší a vyšší, což tlačí ceny na černých trzích ještě výše. Obchod s nosorožčími rohy zakazuje Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin (CITES), některé země se však zdráhají tuto mezinárodní smlouvu prosazovat.
Jak můžeme nosorožcům pomoci?
Připojte se k boji proti pytlákům
K boji proti pytláctví a nelegálnímu obchodu s částmi nosorožců se mohou připojit obce i jednotlivci bez ohledu na to, kde žijí. Ti, kteří žijí v chráněných oblastech nebo v jejich sousedství, by měli být také ostražití a pomáhat chránit ohrožená zvířata. Měli by nahlásit jakýkoli výskyt pytláků nebo osob se zlými úmysly vůči zvířatům.
Vybudování nových a bezpečných lokalit
Některé ze současných lokalit, kde se zvířata zdržují, jim nemusí vyhovovat nebo mohou být náchylné k útokům. Vlády, nevládní instituce, komunity i jednotlivci by proto měli vytvořit nové lokality, kam by mohli zvířata přemístit, a dát jim tak naději na bezpečný zítřek. Tímto přesunem by se také zvířata dostala dál od oblastí, do kterých zasahuje člověk a ohrožuje tak životní prostředí nosorožců.
Rozšíření chráněných území
Mohly by se také rozšířit současné oblasti, kde nosorožci žijí, a získat tak více prostoru a prostředí, kde se mohou pohybovat.
Prosazovat mnohem přísnější smlouvy a zákony proti nelegálnímu pytláctví
Vlády by také měly prosazovat mnohem přísnější místní i mezinárodní zákony, které bojují proti pytláctví a nelegálnímu obchodu s částmi zvířat. Tím se zachrání nejen nosorožci, ale i všechna ostatní ohrožená zvířata.
Potlačit pytláctví
Pokud budou vlády na celém světě, organizace a instituce na ochranu životního prostředí společně usilovat o potlačení pytláctví a nelegálního obchodu s částmi nosorožců, sníží se jejich poptávka, a tím se zpomalí pytláctví. Také pachatelé by měli být obviněni v plném rozsahu zákona.
Světový fond na ochranu přírody (WWF). (n.d). Nosorožci. Získáno 9. března 2020 z https://www.worldwildlife.org/species/rhino
World Wide Fund for Nature (WWF). (n.d). Kde žijí nosorožci? A osm dalších faktů o nosorožcích. Získáno 9. března 2020 z https://www.worldwildlife.org/stories/where-do-rhinos-live-and-eight-other-rhino-facts
Baraniuk, C. (18. května 2015). Příběh nosorožců a jak dobyli svět. BBC. Získáno 9. března 2020 z http://www.bbc.com/earth/story/20150518-the-epic-history-of-rhinos
- Autor
- Nejnovější příspěvky
- Dají se golfové míčky recyklovat? (A jsou biologicky rozložitelné?) – 2. března 2021
- Jsou hůlky recyklovatelné? (A jsou kompostovatelné nebo biologicky rozložitelné) – 2. března 2021
- Je prodejní páska recyklovatelná? (A jsou kompostovatelné nebo biologicky rozložitelné?) – 2. března 2021